I když se člověk štítí ji alespoň dotknout, jsem nucena odpovědět na množství rozhořčených mailů a dopisů, abych snad nebyla nařčena, že s jejím textem souhlasím. Uvádím proto typický mail, na nějž odpovídám: "Vážená paní redaktorko, pociťuji bezbřehé znechucení nad chováním pravdoláskařského spisovatele M.Viewegha. Jsem v šoku, ačkoliv jsem se seznámila pouze s ukázkami jeho nové knihy. Srdečně zdraví M. Modřanská" Vážená paní Modřanská, nejste sama.

Nejsem přívržencem knih pana Viewegha, zdály se mi, i ty "slušné", jaksi povrchní a plytké, ale tentokrát překročil pravidla slušnosti opravdu měrou vrchovatou. Redakce byla po vyjití této oplzlé nechutnosti zavalena protestními dopisy. Člověk žasne, kam až může klesnout člověk jen v honbě za ziskem, kam je schopen dojít jen s cílem, aby se kniha luze dobře prodala. Protože jinou hodnotu jistě nemá a jeho vyřadila navěky ze společnosti seriózních spisovatelů. Nejodpornější na knize je to, že pan Viewegh používá osvědčený přístup profesionálů státní bezpečnosti, kteří věděli velmi dobře, že stačí naprosto lživé sdělení, a již na něj masy naletí jako na dokázanou pravdu a hned se píší petice za popravy neviných.

Ví, že když napíše ty nejsprostší pomluvy, pak tyto zůstanou čtenářům v hlavách, i když on nakonec zbaběle sdělí do médií, že je to jen nadsázka a fabulace. Spoléhá se totiž na to, že noblesní postižení se takové špíně nebudou soudně bránit. Blíží se prezidentské volby a sprostá slova na největšího nepřítele znovubudování socialismu u nás se budou množit. Pravdoláskaři nemohou přežít, že satanáš Klaus přežil jimi organizované Sarajevo a snaží se alespoň znepříjemnit jeho poslední měsíce v čele státu. Navíc jeho dlouholetý přítel Ladislav Jakl si dovoluje kandidovat na jeho místo. To se prostě podle nich neodpouští. Pan prezident právě před chvílí přednesl na Svatováclavské mši své poselství pro nás pro všechny s výzvou, abychom se jen tak snadno nevzdávali svých tradic a lidské slušnosti. Řiďme se jím spolu s ním. Pana Viewegha je mi v této souvislosti líto.