Slovní přestřelka v Poslanecké sněmovně při projednávání novely Zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je opravdu ukázkovým příkladem špatné práce Poslanecké sněmovny PČR a také důkazem mimořádně krátké paměti některých poslanců a poslankyň. Již při projednávání zákona v roce 2005 byli poslanci upozorňováni na rizika spojená s nastavením nepřiměřeně vysokých výkupních cen. Tehdejší oponenti byli automaticky označováni za antiekology a díky tomuto tlaku byly jejich hlasy úspěšně umlčeny.

Dále čtěte: Starostka Králík: Jsem ráda, že zastupitelé dali fotovoltaice zelenou

Ministerstvo životního prostředí pod vedením Martina Bursíka přitom mohlo reagovat na jednoznačně se vyvíjející trend a již v letech 2007 nebo nejpozději v roce 2008 mohlo udělat rázné kroky a přibrzdit rychlý nárůst podnikatelských aktivit v tomto oboru. Ministerstvo životního prostředí ale neudělalo vůbec nic! Podobně nereagovalo ani Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Martina Římana. Dvouleté zpoždění tak bude stát zvýšení výdajů státního rozpočtu o několik miliard korun v každém z následujících patnácti let.

Čtěte: ČEZ postaví na Českobudějovicku obrovskou sluneční elektrárnu

Dnes můžeme říci, že díky rychlé reakci současné vlády a naštěstí také díky vzácnému konsensu v Poslanecké sněmovně je šance, že platby státu za nesmyslně dotované fotovoltaické elektrárny nenarostou do ještě obludnějších rozměrů. Bohužel bezhlavé prosazování nepromyšlených ekologických nápadů je dlouhodobým problémem Ministerstva životního prostředí. Naštěstí ne vždy za ně ale stát musí zaplatit desítky miliard korun.

Kateřina Konečná, stínová ministryně KSČM pro resort životního prostředí