S transparenty "Zrušte orwellovskou agendu", "Nechceme Kocába", "Rovná práva" nebo "Nechceme Lišku" se lidé z iniciativy D.O.S.T. shromáždili na Malostranském náměstí. Hlavním cílem protestu přítomné asi stovky lidí byl antidiskriminační zákon a činnost dvojice zelených ministrů pro lidská práva Džamily Stehlíkové a Michaela Kocába. Jejich agenda je podle iniciativy zbytečná a nákladná a způsobuje jen na "zaplevelení právního řádu antidiskriminační legislativou."

Klausovci, konzervativci, křesťanské spolky

Charakterizovat typického příznivce D.O.S.T. je dosti obtížné. K vidění byli zástupci různých křesťanských spolků, stejně jako příznivci názorového směru reprezentovaného Václavem Klausem a Stranou svobodných občanů Petra Macha. Že tento směr má stále zastoupení i v řadách ODS, dokázala svou přítomností i poslankyně Eva Dundáčková.

„Jsem signatářkou, ztotožňuji se s touto občanskou iniciativou a nejsem zdaleka na první akci. Dnešek je o obhajobě konzervativních hodnot, jde o to, zda chceme řád založený na ústavních principech nebo jestli chceme specielní agendy, ministerstva a přístupy, které já vnímám jako prostor pro další úřednictvo a nekontrolovatelný tok peněz," řekla ParlamentnímListům.cz Dundáčková. Mezi další příznivce iniciativy z řad ODS patří třeba senátor Jaroslav Kubera nebo europoslanec Ivo Strejček.

Tajemník prezidenta Ladislav Jakl.

Liška "narušitel"

Protesty proti působení dvojice zelených ministrů pro lidská práva na Úřadu vlády samozřejmě nenechala klidným lídra zelených Ondřeje Lišku. Dorazil s asi dvacetičlennou skupinou příznivců politiky SZ, nechyběl ani gay aktivista Jiří Hromada. Liška spolu s příznivci již dříve oznámil záměr demonstraci D.O.S.T. narušit. Její členové totiž podle předsedy SZ nahrávají neonacistům svými požadavky na zrušení agendy minstra pro lidská práva a antidiskriminačního zákona, o jehož přijetí se prý zasadili hlavně zelení.

Trojka pražské kandidátky zelených Jiří Hromada.

Zelení přehlušovali z protějšího chodníku pískotem projev šéfa iniciativy Ladislava Bátory, a spolu s hlavním proudem pokračovali i před Úřad vlády. Demonstranty z  D.O.S.T. přitom sledovala čtyřčlenná skupinka holohlavých mužů, působících dojmem příznivců Dělnické strany. Jak se později ukázalo, šlo o policisty v civilu, z nichž dva později dokumentovali celou akci z okna Úřadu vlády.

Část příznivců zelených se už během přesunu před Strakovu akademii pokoušelo proniknout mezi členy D.O.S.T., přičemž některým z nich museli policisté bránit svými těly. Nakonec se policii podařilo přesunout pískající zelené na protější chodník. Jedinou výjimkou byl poslanec Liška, který v doprovodu členky SZ zamířil přímo mezi demonstranty a rozdával letáky. Zde se pak Liška pokusil dát rozhovor dvojici novinářů, díky čemuž málem přišel k úhoně.

Jeden z členů iniciativy se totiž nehodlal smířit s Liškovým tvrzením, že D.O.S.T. se v několika zásadních bodech shoduje s cíly extrémní pravice, čímž jí žene vodu na mlýn. „Ještě jednou mi řekneš, že jsem nahnědlej a neonacista, tak vážně uvidíš," pohrozil napřaženou rukou statný padesátník lídrovi zelených. Ten kontroval požadavkem, aby mu muž netykal. Vzápětí Liška dav raději opustil, aby s jedním členem Strany svobodných občanů mohl v klidu diskutovat o biopalivech.

 
Šéf zelených Ondřej Liška.

Po Liškově odchodu zazpíval demonstrantům písničkář Pepa Nos, o závěrečné slovo se postaral tajemník prezidenta Klause Ladislav Jakl. Hovořil o prázdnosti současné předvolební kampaně, ve které se údajně místo skutečných problémů budoucnosti hovoří o podružných věcech.

„Mění se celá západní civilizace, mění se i naše česká společnost. Ke všem těmto změnám dochází absolutně bez jakékoli slyšitelné společenské debaty. O všech těchto věcech se totiž rozhoduje ve strukturách, které do politické debaty nepatří. Jsou to nevolené struktury v EU, jsou to struktury nátlakových zájmových organizací. Tam se rozhoduje o naší společnosti. Politické scéně je to jedno," prohlásil Jakl.

Demonstranti mu pak logicky kladli otázku, koho mají volit, na kterou samozřejmě neodpověděl. Demonstranti se poté v klidu rozešli.

Foto: Hans Štembera