„Na tvrdé metody parlamentního boje si musíme zvykat. Otázkou je spíš, zda existuje jasný cíl obstrukcí a zda má opozice nějaké alternativní návrhy, k jejichž realizaci by měla obstrukce napomoci. A já ty návrhy moc nevidím," uvedl pro ParlamentníListy.cz tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Prezident Václav Klaus nedávno obstrukční chování ČSSD silně zkritizoval.

• Nedělní vývoj ve sněmovně ZDE 

Čtěte také: Klaus si dovolil na ČSSD. A strašně to schytal

Snížení reputace parlamentu

Podle premiérova poradce pro zahraniční politiku a lidská práva a ředitele pravicového Občanského institutu Romana Jocha česká veřejnost parlamentní proceduru filibuster, tedy obstrukce formou dlouhých projevů, nezná a nechápe. „Sociální demokraté si ani nepolepšili, ani příliš neuškodili. Jen dále snížili reputaci parlamentu u veřejnosti," míní Roman Joch.

Čtěte také:

• Rekordmani ve filibusteringu aneb technika obstrukce

Politolog a místopředseda správní rady pravicového think-tanku CEVRO Ladislav Mrklas se domnívá, že obstrukce na popularitě nikomu nepřidají, což si mohly vyzkoušet i jiné strany než ČSSD.

Psali jsme: Bárta je jednička. Vztyčil prostředník. Jako opilec, nechápe Dolejš

Trapné a nedůstojné jednání

„Veřejnost takovou taktiku nechápe, není to pro ni důstojné parlamentu. Na druhou stranu je to v celku legitimní forma opozičního chování. Na celé věci ale více než forma zaráží obsah. ČSSD si dobře uvědomuje, že reformy proběhnout musí, a přece se je snaží prezentovat jako katastrofu. Je to nezodpovědné, ale krátkodobě to může přinést body. A o to tady jde, zejména na prahu volebního roku," uvedl ParlamentnímListům.cz Ladislav Mrklas.

• TÉMA: Obstrukce

Podle poslance ODS Aleše Rádla sociální demokracie svou obstrukční strategii nedomyslela a nakonec ani nezvládla.

„Sociální demokracie tak podruhé prokázala po nepromyšleném a nedomyšleném vyslovení nedůvěry předchozí vládě Mirka Topolánka, že sleduje jen své sobecké stranické a krátkozraké zájmy na úkor zájmů této země. Blokovat z čirého rozmaru a bez schopnosti zformulovat vlastní řešení, je trapné a nedůstojné chování parlamentní opozice, která tím dává najevo jen neúctu k voličům a k tomu, jak byla na jedno volební období rozdělena politická odpovědnost parlamentních stran," řekl ParlamentnímListům.cz Rádl.

Čtěte také:

• Sobotka: Obstrukce je zcela legitimní. Ničivé vládní reformy musí být zablokovány

Šaškárna a cirkus

Jeden z prvních signatářů manifestu Akce D.O.S.T., konzervativní myslitel Jiří Hejlek, který je členem TOP 09, uznává, že obstrukce k parlamentarismu patří. „Je otázka, jak to v dnešní době lidé vnímají. Přívržencům sociální demokracie to zřejmě vadit nebude. Notoričtí nevoliči stejně chápou parlament jako šaškárnu. Osobně si myslím, že ten cirkus velký vliv na stranické preference nemá," dodal Hejlek.

Čtěte také: Páni poslanci, možná budete v knize rekordů. Stačí zažádat

Jak informuje Wikipedie, filibustering nebo také filibuster znamená velmi dlouhou řeč v zákonodárném sboru, jíž se menšina snaží zdržovat nějaké rozhodnutí většiny a donutit ji tak k novému jednání a kompromisu. Jedná se o techniku obstrukce.

Trocha historie

V Senátu USA - na rozdíl od Sněmovny reprezentantů - není délka senátorských vystoupení omezena a k usnesení o jejím zkrácení je třeba tří pětinová většina hlasů. Rekord délky jednoho projevu drží senátor Strom Thurmond z Jižní Karolíny, který 28. srpna 1957 mluvil bez přestávky 24 hodin a 18 minut, aby zabránil přijetí zákona, který měl usnadnit výkon volebního práva černochů. 15 hodin mluvil H. P. Long roku 1935 a v roce 1992 hovořil a zpíval A. D´Amato 15 hodin dokonce před televizními kamerami.

Čtěte také:

• Sněmovní maraton a ospalí poslanci. Mají plné zuby Ratha i Kalouska

Jako obstrukce a nátlakový prostředek se ovšem nekonečné mluvení užívalo už v římském senátu a vyskytuje se občas také v britském parlamentu (H. Brougham mluvil roku 1828 bez přestávky šest hodin, J. Golding roku 1983 s přestávkami celkem 11 hodin).

Čeští poslanci podobně blokovali v 19. století jednání rakouské Říšské rady, stejně jako němečtí poslanci jednání Českého sněmu. V jiných parlamentech se k podobnému účelu používá například podávání tisíců pozměňovacích návrhů, v japonském parlamentu provokativní zdržování tajných hlasování a podobně. Slovo filibuster prý pochází z francouzského filibustier, což je zkomolenina holandského slova vrijbuiter a znamenalo původně piráta.

Dále čtěte:

• Filip zpucnul koalici: Chová se totalitně a porušuje zákony
• Zaměstnancům sněmovny dochází trpělivost. Ničí je přesčasy
• Paroubek instruuje ČSSD: Zkuste hlasování o nedůvěře

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE