Takhle prokádroval vládu bývalý místopředseda Zemanova kabinetu Egon T. Lánský. A moc se s tím nepáral. 

„Chcete kádrový posudek na prezidenta, předsedu vlády a několik jeho ministrů? Já nejsem kádrovák, nikdy jsem je nemiloval, byl jsem naopak jejich obětí. Než se tedy pustím do kádrování, několik slov o stavu české politiky,“ sdělil na úvod Egon T. Lánský. Jelikož byl za vlády Miloše Zemana zodpovědný za koordinaci resortů zahraničí, vnitra a obrany, ale i za přístupová jednání s Evropskou unií (EU), požádaly ho ParlamentníListy.cz, aby okomentoval chování a práci tuzemské politické smetánky. A není to moc pozitivní čtení.

Nejnekompetentnější vláda

Zpočátku ale několik Lánského slov o české politice: „Máme nejnekompetentnější vládu v dějinách Česka. Na počátku její existence jsem se naivně domníval, že diletanty jsou Věci veřejné a část členů TOP 09 a že ti časem vyzrají. Parádně jsem se mýlil. Véčkaři se stali vládou tak, že začali dělat opak toho, co naslibovali a od té doby si trvale protiřečí a jsou nejraději proti všem. Protiřečí si i TOPkaři, včetně svého zakladatele a vůdce Kalouska, jenž je ovšem jejich jediným zkušeným politikem a organizátorem. Blíže k jeho politice se vyjádřím níže. Pozoruhodné je, že si běžně protiřečí a kecá, nerad totiž používám urážlivé slovo lže, prakticky kterýkoli člen současné vlády, včetně jejího šéfa.“

Koloběh vládních lží popisuje takto: „Nejednou se za ty dva roky na něčem usnesli, aby to hned vzali zpět a za pár dní, někdy i pár hodin, obrátili vše vzhůru nohama. To se může stát i vládě, která ví, co chce a jakou politikou to míní dosáhnout. Jenže někdy není totéž co pořád. Uvnitř této vlády si její členové často protiřečí i navzájem mezi sebou, když se to pak dostane na veřejnost, jsou z toho zdrceni, či to aspoň říkají. Osobně si myslím, že zdrceni jsou málokdy, nanejvýš když přijdou o peníze, které sobě a svým blízkým štědře dohazují a přihazují. Příkladem může být růst platů, nezdanitelných příplatků a zvlášť placených poslaneckých funkcí či odměn věrným slouhům, kteří „dřou jako koně“. A to vše současně se zrušením zákona o valorizaci penzí a změnou mandatorních výdajů státu.“

Klaus a Nečas

A pak začne kádrovat. „Václav Klaus za dobu svého působení v politice vůbec nezměnil svůj způsob argumentace. Nejdřív zeširoka popíše to, či toho, s čím anebo s kým polemizuje a to tak, že protistraně připíše i leccos, co jí vlastní není. Pak se pustí do toho, co v té definici není vlastní jemu a rozcupuje to na kusy. Nakonec vše, co zkritizoval, připíše protistraně. Málokdo se pak orientuje v jeho argumentaci a téměř každý si v ní najde něco, s čím by souhlasil. I já jsem k lecčemu, co EU prosazuje a dělá, kritický. Vadí mi třeba příkazy o žárovkách či podobně nesmyslná mocenská gesta. Vadí mi, že se EU naopak nesnaží přikázat členským zemím, aby jejich výrobci sjednotili například nabíječky k drahým telefonům či napojení různého příslušenství k ještě dražším počítačům. Vadí mi evropská zahraniční politika, jež není definovaná. Štve mě Evropský parlament, který je sice volený v členských zemích, ale zdá se, že v nich není nikomu odpovědný. Jeho vliv zato roste, přitom informací o jeho běžné činnosti je pramálo. Něco z této kritiky asi mám společného s Václavem Klausem. Byl bych ale šťastný, kdyby EU byla opravdovou federací, jako jsou například USA, či Švýcarsko, jež si ovšem říká konfederace, kterou není,“ vysvětluje Lánský.