Politik ODS: Hrnou se Afričané, chraňme hranice. ČSSD: Populisto

Částečné kontroly na hranicích zavádí například již Dánsko. Chce tak bojovat s přeshraniční kriminalitou a neskrývá ani strach z přílivu uprchlíků. Česká republika prostřednictvím náměstka ministra vnitra Viktora Čecha navrhla zavést dočasné vyloučení země ze Schengenského prostoru volného pohybu. Mělo by k tomu dojít pouze v případě, že by země nedostatečně chránila vnější hranici prostoru.

Schengenský systém selhal

Francie a Itálie chtějí nyní rozšířit možnost obnovení hraničních kontrol mezi jednotlivými členskými zeměmi. Němci v aktuálním průzkumu vyjádřili drtivou většinou 96 procent pro znovuzavedení kontrol na hranici s Německem.

Europoslanec a člen Výkonné rady ODS Ivo Strejček se domnívá, že Schengenský systém selhal a byl to podle něho umělý projekt podobně jako euro. „Vždycky jsem říkal, že hranice znamenají svobodu. Stát musí mít totiž možnost chránit bezpečnost a svobodu svých občanů před tlaky z vnější. Krize s uprchlíky z Afriky ukazuje, že Schengenský systém selhává a státy znovu chtějí kontrolovat, kdo může na jejich území vstoupit. Dokazuje to, že takzvaná evropská solidarita je pouze deklaratorní a slovní, což nám ukazují Francie a Itálie," řekl ParlamentnímListům.cz Ivo Strejček.

Bezpečnost státu

Strejček si myslí, že Schengen je překonaný a neosvědčil se. Míní ale, že by měl pro občany států EU zachován bezvízový volný pohyb, pouze však s pasovou kontrolou na hranicích. Že mají státy zájem kontrolovat své hranice podle něho mimo jiné ukazuje i příklad Bavorska, kdy jsou čeští občané i přes existenci Schengenu často kontrolováni.

„Když toto říkám, neznamená to, že hájím nějaký izolacionismus. Možnost chránit své občany před vstupem nežádoucích osob patří k základním znakům suverénního států. Chránit bezpečnost občanů patří podle mého názoru, nejen k právům, nýbrž k povinnostem suverénního státu," dodal Strejček.

Proti Schengenu i Klaus

Se svým kolegou souhlasí i europoslanec Hynek Fajmon. Mezi odpůrce Schengenského systému a nehlídaných hranic patří i prezident Václav Klaus. „Vlast není imaginární věcí bez vymezení, bez vykolíkovaných hranic a pouhá myšlenková entita, jak se nám kdosi snaží namluvit. Nebudu možná populární, ale s pokrčením ramen se dívám na vstup do Schengenu," uvedl před časem prezident.

"Každému se zdá, jak vydělá na tom, že neztratí tři minuty, aby na hranicích zastavil a ukázal nějakému úředníkovi pas. Ty minuty nestojí vůbec za řeč, to nejsou tři hodiny jako za komunismu. Divím se, že někdo tento efekt považuje za tak významný a vůbec si neklade otázku, co díky tomu ztrácí a co může být na opačné straně téže mince. Je to pro mě další pokus to vykolíkované území, které považuji za svou vlast, odkolíkovat a tvářit se, že to není důležité," vysvětlil prezident.

Socialisté pro Schengen

Strejčkova kritika Schengenu vyvolala poměrně ostrou reakci europoslance ČSSD Libora Roučka. Schengenský systém podle něho neselhal.

„Svoboda volného pohybu bez pasových kontrol na vnitřních hranicích tvoří jeden ze základních stavebních kamenů konstrukce evropské integrace. Tyto základní svobody by měli všichni svobodomyslní lidé proti útokům pravicových populistů a xenofobů bránit. ODS se bohužel namísto obrany svobody stále více kloní na stranu pravicových populistů. Řešením není zavedení kontrol na vnitřních hranicích, ale společně účinněji zabezpečit hranice vnější," sdělil redakci europoslanec.

Nutnost ochrany vnějších hranic

Ne všichni členové ODS tolik kritizují Schengen. Předseda Zahraničního výboru sněmovny David Vodrážka se ho snaží hájit. „Stále si myslím, že Schengenský systém je jedna z nejlepších věcí, které EU přinesla. Je přirozeným zájmem České republiky, aby vnitřní hranice mezi členy EU netvořily bariéry. Problém s nelegálními imigranty existuje, ale je nutné ho řešit na vnější hranici EU. Rovněž je třeba zlepšit spolupráci mezi zeměmi, které této migrační vlně čelí nejvíce," řekl ParlamentnímListům.cz Vodrážka.

Europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček míní, že by znovuzavedení hraničních kontrol bylo příliš drahé a nebylo by ani příliš efektivní. Podle něho Schengen nebyl dimenzován na ekonomickou imigraci a současné problémy jsou způsobeny tím, že Italové neplní své povinnosti a nebrání vstupu ilegálních imigrantů. „Považuji Schengen za dobrou věc, ale je nutné zpřísnit některé podmínky a ostrahu vnějších hranic," řekl redakci Kohlíček.

Podle europoslance KDU-ČSL Jana Březiny je potřeba vyřešit imigrační politiku. „Ale chce-li pan kolega zpět do dvacátého nebo lépe do devatenáctého století, popřeji mu šťastnou cestu," kritizoval Strejčka Březina.

Společná imigrační politika

Předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti a a člen Zahraničního výboru Jan Bauer a místopředseda poslaneckého klubu ODS varuje před společnou imigrační politikou. Počet nelegálních imigrantů, kteří přicházejí do evropských zemí bez vidiny pracovního uplatnění a úspěšného zapojení do většinové společnosti podle něho rok od roku roste.

„České republiky se tento trend zatím nedotýká, protože většina imigrantů dává přednost našim bohatším sousedům. Nemusí ale trvat dlouho a diskuse o možné "redistribuci" uprchlíků do všech členských zemí se může z bruselských kuloárů přenést na veřejnost. A nelze vyloučit, že i ČR, která má dnes jednu z nejpřísnějších azylových politik v unii, bude tlačena k uvolnění doposud poměrně konzervativního přístupu k migrační politice," uvedl ve svém komentáři v HN.

Podle Bauera tendence sladit přístupy jednotlivých států k migrační politice v EU v posledních letech neustále sílí. Pracuje se i na společném evropském azylovém systému, který by měl poskytnout stejné standardy ochrany všem žadatelům.

Přerozdělování imigrantů

Podle Lisabonské smlouvy, která je základním dokumentem a jakousi ústavou EU, je možné, aby Evropská unie do budoucna potenciálně přerozdělovala a přidělovala imigranty, respektive azylanty, členským zemím EU. Tlačí na to především státy, které jsou jimi přehlceny a mají problémy s integrací nepřizpůsobivých etnik. Solidaritu nových členských států EU se starými požadovali kupříkladu italský premiér Silvio Berlusconi a bývalý eurokomisař pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost Jacques Barrot stejně jako jeho předchůdce Franco Frattini.

více: Právník: Brusel může přerozdělovat imigranty. I k nám

„Evropský parlament se domnívá, že jedním z cílů společného evropského azylového systému musí být zavedení účinných mechanismů solidarity, aby se zlepšila situace zemí, do nichž přijíždí velký počet žadatelů o azyl a které mohou jen obtížně zajistit přiměřené podmínky pro přijímání žadatelů," píše se ve zprávě z 13. února 2009, kterou odhlasovali europoslanci.

Podle zprávy se ale solidarita zemí bez imigrantů s těmi, které imigranty mají, nesmí omezovat pouze na poskytování finančních prostředků. „Měly by být především účinně prováděny mechanismy dobrovolného znovuusídlení a přesídlení v rámci EU, které byly stanoveny Evropským paktem o přistěhovalectví a azylu. Tyto mechanismy by umožnily, aby osoby požívající mezinárodní ochrany byly přijaty jiným členským státem, než je stát, který jim tuto ochranu poskytl," uvádí zpráva.

Čtěte také: