„Paroubkovy memoáry ale hlavně nepřekvapí nikoho, kdo v letech 2005-2010 četl noviny a občas přitom kouknul na ČT24 na jednu z nesčetných Paroubkových tiskovek. Příběh, který se tu před námi rozvíjí, je prostý: Jiřímu Paroubkovi vždy vše dobře šlo, i když to třeba v letech 1993-1998 nešlo tak dobře," ironizuje Šídlo.

Češti politici by paměti psát neměli 

A události jsou to všechno známé - magistrát, ministerstvo pro místní rozvoj, premiér, Kubiceho zpráva, přeběhlíci, volby 2010 a promarněné vítězství, které zavinila média. „Čeští politici nesmějí psát paměti. Buď jsou hulvátsky trapné (Miloš Zeman), sebeokouzleně trapné (Jan Fischer), anebo takové, jaké sepsal Paroubek," myslí si Šídlo.

K minulé knize:
RECENZE knihy Český Watergate

A samozřejmě nelze zapomenout na Paroubkovu samochválu. Autor komentáře zmiňuje například to, že Paroubek považuje svůj projev za výborný, nebo třeba to, že právě on se speciálně podílí na evropském předsednictví. Nejvíce ale vystihuje díl (i Paroubka) jedna věta: „Je zajímavé si připomenout některé myšlenky z mého projevu."

Čtěte:
Paroubek o zrádcích, kteří pomohli Klausovi. Čtěte z jeho díla
Paroubek poděkoval exmanželce: Díky za velkorysost, napsal v knize
Potvrzeno. Paroubek odchází z ČSSD
Šlégr stojí za Paroubkem: Kam jde Jiří, tam jdu já
Paroubek má přestoupit na státní svátek. Věc se však komplikuje