Jak je možné, že v EU roky diskutujeme o tom, jak složité, ba takřka nemožné by bylo zrušit Green Deal, ale v Americe ho prezident první den úřadu zruší jedním tahem pera? Co je u nás jinak?
V EU se jedná zejména o ideologii spojenou s progresivním liberalismem, která je prolezlá nejen vládami v zemích EU a politickými představiteli, kteří na tuto kartu vsadili celý svůj politický kapitál, ale také zájmy určitých firem a sektorů, které počítají s masivními dotacemi, se zájmy neziskových organizaci i některých médií. Je to celý systém, který je pevně zakořeněn. Bez výměny hlavních politických osob, zejména v čele EU, si nedovedu představit rychlé zavedení realističtějšího přístupu k řešení environmentálních otázek.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody kritizovala Čína. Jde o známku, že klimatické dohody byly nevýhodné, protože oslabovaly americký (a oslabují i ten evropský) průmysl, a tak se Číně, největšímu světovému emitentu skleníkových plynů, hodily?
Číně záleží na klimatické dohodě z několika důvodů. Jednak z důvodů velkého počtu obyvatelstva na relativně malém území a silné průmyslové výrobě, má přirozenou starost o to, aby se její životní prostředí zlepšovalo. Čína je obrovským investorem do zelených technologií a v řadě z nich získala významný náskok – zejména solární panely, elektromobily, bateriové technologie a zpracování důležitých kovů a vzácných zemin – počínaje mědí a konče lithiem. Čína si prostě dokázala vybudovat velkou konkurenční výhodu na něčem, co prosazovala zejména EU. To ale není v žádném případě vina Číny, ale neschopnost EU realizovat své priority způsobem, který bude jak přínosný ekologicky, tak i pro své občany.
Co bude zapotřebí k tomu, aby se podobně jako v USA otočilo kormidlo i v EU?
Výměna politických elit a to zejména na úrovni EU, i když tlak z velkých zemí – teď jsme před volbami v Německu – bude mít také dopad. Obávám se, že dosavadní výsledky jako je rozšířená energetická chudoba, nebo odchod průmyslových kapacit může být některými fanatiky vnímáno jako to, že „je EU na dobré cestě“ a že se stane vývozcem regulací, před kterými se bude celý svět klanět.
Začíná teď pro Evropu platit, že Amerika není (alespoň hospodářsky) spojenec, ale konkurent?
Tak to bylo vždycky. Rozlišujme mezi maskou ochrany klimatu a reálnou hospodářskou politikou. Za řečmi o „společných hodnotách“ a boji za klima se v USA skýtaly velmi levné energie ve srovnání s EU, odpoutání EU od levných energií z Ruska, což bylo dovršeno průmyslovou sabotáži na Nord Stream a také zákonem IRA, díky kterému Bidenova administrativa vytvořila velká lákadla a přímo pobídky pro evropský průmysl, aby se přemístil do USA.
Takže: Po ovoci poznáte je. Nikoliv malá část amerického establishmentu používá své řeči o hodnotách k tomu, aby EU jako konkurenta zničila a vyzobala si z jeho průmyslu, co se jim bude hodit.
Když si ale představitelé EU myslí, jako paní von der Leyen, že americký zájem je totožný s evropským, tak je katastrofa na obzoru. Národní zájem musí být skutečně váš, ne diktovaný někým jiným, nebo to s vámi šeredně dopadne – to je lekce pro EU, ale také pro Českou republiku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Dočkáme se zrušení Green Dealu?
autor: Jan Novotný
