Skonem Václava Havla se uzavřela další z etap podivuhodného životního příběhu Dagmar Havlové, jež spojila svůj osud s tehdejším prezidentem manželským svazkem 4. ledna 1997. Časopis Týden při té příležitosti uvádí, jako by šlo nejméně o dvě postavy. Dagmar Veškrnovou – milované herecké třeštidlo – a Dagmar Havlovou, původně nemilovanou první dámu, jejíž obraz se v očích veřejnosti postupně zlepšoval a která v tom smutném týdnu před nedávnými Vánocemi vypadala tak trochu jako světice.

Obrat o sto osmdesát stupňů zaznamenala u většiny české veřejnosti Dagmar Havlová-Veškrnová, když se před patnácti lety po utajené svatbě rázem proměnila z oblíbené komediální herečky v trpěnou prostopášnou „komediantku“, která si bůhvíjak omotala kolem prstu prezidenta Havla a dotáhla ho k oltáři ani ne rok po smrti jeho paní Olgy.

Mediální lynč byl hodně velkým přeháněním

I když si na ni v nové roli lidé časem zvykli a začali ji i díky neúnavné péči o churavějícího manžela respektovat, miláčkem publika, jakým byla „holka z porcelánu“, už se nikdy nestala. „Já jsem se dostala do popředí v momentu, kdy opadla euforie prvních svobodných porevolučních let a už se nic neodpouštělo,“ postěžovala si Dagmar Havlová v roce 2004 Lidovým novinám na nepřízeň veřejnosti i sdělovacích prostředků.

Značným přeháněním jsou však na druhou stranu slova o „mediálním lynči“, která sama s gustem užívala. Její vztah s médii byl sice narušený hned od počátku, ale od herečky zvyklé na jejich pozornost by se dala čekat větší obratnost. Postupně se obrnila až na hypervlídné rozhovorové výjimky hradbou mlčení a pro tisk se vyjadřovala výhradně písemně.

Počátky vážného vztahu zůstaly utajeny

Od první chvíle zveřejnění vzbuzoval vztah Dáši a Václava nelibost, zvědavost, vášnivé emoce i drtivé soudy především proto, že byl už na startovní čáře oficiálního soužití zatížen morálním handicapem. „Vždyť oni spolu chodili už za Olžina života!“ pohoršovali se ctihodní občané země s padesátiprocentní rozvodovostí a vysokou laťkou tolerance vůči nevěře.

K jejich osudovému seznámení došlo v září 1989 v divadle Semafor, když Jiří Suchý představil dramatiku-disidentovi Havlovi blonďatou herečku Veškrnovou. Nikdy se nezmínili, jestli si do oka padli už tehdy, počátek jejich vážného vztahu se obecně datuje do první poloviny 90. let. Předsvatební období zůstalo tabu především z piety k Olze Havlové, která po úmorném boji s rakovinou zemřela v lednu 1996.

Pískáním na prsty zachránila čest mnohých

„Dášu jsem si nevzal proto, aby nahradila Olgu, ale prostě proto, že jsme zjistili, že se máme rádi a že chceme být spolu,“ komentoval Havel jejich rozhodnutí v neděli po svatbě v pravidelném rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. U veřejnosti však tehdy oba dva hodně ztratili na popularitě, což s odstupem času vysvětloval historik Emanuel Mandler tím, že Havel sestoupil z piedestalu a stal se normálním hříšným mužským, který sbalil pohlednou „hérečku“.