Obce dokonce založily Svazek obcí Křivoklátska proti NP. Následnou petici proti vyhlášení národního parku podepsalo více než 11 tis. občanů.
Musím se přiznat, že i můj názor na tuto problematiku se postupně vyvíjel. A ten vývoj byl od jednoznačného nadšení pro věc, až po rezervovaný postoj a respektování všech názorů, možných důsledků a dopadů na chod obcí i na život lidí, kteří zde bydlí. Postupně jsem totiž pronikal do problematiky, vyslechl si názory starostů obcí, místních občanů, ale i občanů, kterých se to přímo netýká. Byl jsem přítomen i na několika setkáních a jednáních, kterých se účastnili jak zástupci obcí, tak občanů, ale i zástupců státu resp. ministerstva životního prostředí. Sám jsem inicioval jednání Výboru pro životní prostředí v Poslanecké sněmovně, stejně tak jsem byl i s mými senátními kolegy při projednání petice proti vyhlášení národního parku v Poslanecké sněmovně.
Křivoklátské lesy jsou, i díky místu, kde jsem se narodil a kde stále žiju, mojí srdeční záležitostí. Nepřeháním, když tvrdím, že se do křivoklátských lesů vypravím téměř každý den. Naše rodina zde má navíc rekreační objekt, navíc chodíme do lesů, které máme doslova za humny na každodenní procházky s naším psem a nebo tady jezdíme na pravidelné cyklistické výlety.
Jako většina lidí, kteří zde bydlí a žijí, nejsem proti ochraně přírody. Naopak. Jen se domnívám, a mluví ze mě osobní zkušenost, že stávající způsob ochrany, kdy zde máme chráněnou krajinnou oblast, je pro mě zatím dostačující. Ale nebráním se žádné další diskuzi o vyšším stupni ochrany přírody Křivoklátska a jsem ochoten přijmout i argumenty.
Nutno zdůraznit, že nejsem žádný odborník na ochranu přírody. Ale když se ani experti na ochranu životního prostředí v otázce vyhlášení národního parku neshodnou, jak se pak mají v této problematice orientovat místní občané? Jak si mají vytvořit názor na přínos vyhlášení národního parku? Určitě není moudré jít na sílu, proti proudu a proti většinovému názoru lidí, kteří zde bydlí a žijí. Navíc bez řádné a věcné komunikace s místními samosprávami. Ochrana přírody má být ku prospěchu všech.
Navíc když i Nejvyšší správní soud rozhodl, že se Ministerstvo životního prostředí dostatečně nevypořádalo se všemi připomínkami místních samospráv.
Křivoklátsko je chráněnou krajinnou oblastí od roku 1978. Nový status by mohl zpřísnit ochranu a péči o krajinu. Legislativa definuje národní parky jako území s převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystému. Křivoklátské lesy jsou však krásné proto, že zde po mnoho desetiletí o lesy pečují lesníci, provádějí zde těžbu, ale především i pěstební činnost. Prostě hospodářsky pečují o lesy. I proto je zde původních jen několik procent porostů. Naopak je třeba podotknout, že plánovaný národní park by zahrnoval jen ty nejcennější jádrové oblasti CHKO.
A čehože se lidé nejvíce obávají?
Předně toho, že se jim zkomplikuje vstup do lesů, kam jsou zvyklí po mnoho let chodit. Že zde naroste velký pohyb osob, respektive turistů a návštěvníků. A že zde pro tento zvýšený zájem turistů zatím chybí občanská vybavenost.
Podporovatelé projektu říkají, že například vstup do lesů omezen nebude. Ale kdyby tomu tak skutečně bylo, proč bychom vyhlašovali Národní parky? Podívejte se do ostatních národních parků, zda si tam může každý chodit, kam se mu zachce?
Argumentem pro Národní park je kromě ochrany přírody i to, že vyhlášení může do regionu přilákat větší zájem turistů, což může být i ekonomickým přínosem pro místní podnikatele, samosprávy i občany. Zatím však pro případné návštěvníky chybí základní infrastruktura. Například záchytná parkoviště s nějakým minimálním zázemím. Nabízí se i otázka odpadového hospodářství, protože více lidí produkuje i více odpadu. Toto a další servis pro turisty zde zatím chybí.
Seriózní je zmínit, že jak ministerstvo, tak i Středočeský kraj nabízely a stále nabízejí pomocnou ruku a finanční podporu k vybudování nutné infrastruktury. Ale jejich vybudování nelze provést přes noc.
Někteří starostové dotčených obcí proto navrhují, aby se s vyhlášením národního parku počkalo. Aby se v určitém přechodném období, třeba 5 let, nejprve vybudovala příslušná infrastruktura, aby se vybudoval systém záchytných parkovišť, informačních center, připravily vycházkové trasy. Vyřešilo by se odpadové hospodářství dotčených obcí. A zároveň by se dále komunikovalo s občany a starosty. Na konci přechodného období by se vše společně vyhodnotilo, zda jsme připraveni na vyšší stupeň ochrany přírody formou vyhlášení národního parku a zda toto skutečně potřebujeme.
Věřím, že ochrana přírody obecně, ale i na Křivoklátsku je v zájmu většiny lidí, kterých se to týká, kteří zde žijí a pracují, ale i těch, kteří to tady jen mají moc rádi.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
