„Naše studium kolapsů ukazuje, že vývojové trajektorie všech společností, jejich vzestupy a pády, mají svou hlubinnou podstatu, která je v zásadě pořád stejná,“ vysvětluje profesor Bárta. Je to prý tím, že lidský mozek se minimálně posledních 150 tisíc let nezměnil. „Dneska jezdíme v luxusních autech, máme internet, ale to, jak ve společnosti fungujeme, je v podstatě podobné. Je jasné, že se prodlužuje délka života a zrychluje se přenos informací, ale to neznamená, že se prohlubuje vědění,“ říká uznávaný egyptolog pro server IHNED.cz.

Podle něj dochází v každé civilizaci časem k zajímavému paradoxu. „Faktory, které vedou k vzestupu společnosti, se v určité fázi jejího vývoje stanou pro společnost negativní zátěží, která stojí za jejím rozpadem,“ popisuje. Proto problémy civilizací obvykle bývají skryty hned v jejich začátcích.

„Když například stát kráčí po křivce svého vývoje vzhůru, tak se zároveň postupně vytváří propracovanější systém výběru daní, vylepšuje se sběr a sdílení informací i další faktory. V určitém okamžiku se to ale všechno zvrtne a všechny jmenované faktory začnou generovat obrovské množství úředníků, kteří začnou stát vyčerpávat, místo aby ho budovali,“ popisuje vědec.

V takové situaci stačí i méně závažný impuls zvenčí, například výbuch sopky, a společnost zkolabuje. „Když je stát silný, tak to zvládne, ale když je slabý, tak je to obvykle poslední hřebík do rakve,“ vysvětluje Bárta.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.