V jaké fázi se momentálně nachází jednání (či nejednání) se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a její úhrady léčby v protonovém centrum v Praze jejím pojištěncům?

Bohužel, v současné době žádné jednání mezi protonovým centrem a VZP neprobíhá. Ředitel Zdeněk Kabátek prohlásil, že nemá o čem jednat. Požádali jsme tedy o zprostředkování schůzky předsedu správní rady a náměstka ministra zdravotnictví Petra Noska, termín byl několikrát posunut, ale nikdy ke schůzce nedošlo ani touto cestou. My jsme připravení sednout si okamžitě ke stolu, i přes urážlivou kampaň, kterou si státní zdravotní pojišťovna proti protonovému centru objednala.

VZP stále opakuje, že cena, kterou jí nabízíte, je vyšší než v Mnichově, čemuž se však bráníte. Čím si to vysvětlujete?

Nabídli jsme léčbu karcinomu prostaty a plic za poloviční cenu, než je údajný paušál v Mnichově. A dokonce je o třetinu nižší, než VZP ochotně a bez průtahů platí na fotonových pracovištích. Samozřejmě, jsou také ozařovací plány komplikovaných diagnóz, zejména u dětí, které vyžadují i přes třicet frakcí, tedy počtu ozáření. Pokud by však VZP uzavřela s protonovým centrem smlouvu, která jí přednostně garantuje péči pro její pojištěnce, dostala by se nakonec na cenu, která je pod onou uváděnou z Mnichova. Mimochodem, ředitel pražského centra, profesor Manfred Herbst, který osm let vedl mnichovské centrum, o takovém paušálu vyjádřil, mírně řečeno, závažné pochybnosti. Naopak ředitel největší radiační onkologie na světě v Pensylvánii James M. Metz nedávno uvedl, že nechápe, proč doktoři posílají děti na fotonovou terapii, když jsou k dispozici protony.

Šéf VZP Zdeněk Kabátek několikrát v médiích prohlásil, že pojišťovna zajistí protonovou terapii všem, kteří to budou potřebovat. Jaká je podle vás skutečnost?

Celý proces byl nastaven natolik komplikovaně a zdlouhavě, aby se pacient na protonovou léčbu prakticky vůbec nemohl dostat. A to nejen do pražského centra, ale ani do tolik omílaného Mnichova nebo kamkoliv jinam ve světě. Stojí za to připomenout, že léčba protonovým svazkem je ambulantní, tedy pacient a rodinní příslušníci, kteří jej doprovázejí, musí ještě počítat s nemalými výdaji na cestování, ubytování, stravu, tlumočnické služby a další náklady nesouvisejícími bezprostředně s léčbou. To představuje při dvouměsíční léčbě částku až ve statisících korun. Pro lékaře je mnohem jednodušší provést ozáření v ČR na fotonových přístrojích, než připravovat pro zahraniční pracoviště zprávy v cizím jazyce a vést s nimi komunikaci.

Kdyby Zdeněk Kabátek myslel svá slova vážně, zajistil by protonovou léčbu pro patřičný počet svých pojištěnců.  Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF), která je v radiační léčbě nejvyšší autoritou v České republice, uvádí, že protonová terapie je mimořádně přínosná pro 10 až 15 % českých pacientů. Ročně se na ozáření posílá zhruba 30 000 pacientů. Je to tedy 3 až 4,5 tisíce nemocných, kteří by potřebovali zcela jednoznačně protonovou léčbu. VZP má asi 60 % všech pojištěných. Takže by pan Kabátek měl tuto nejmodernější a šetrnou léčbu zajistit ročně minimálně pro 1800 svých pojištěnců. 

• Více k tématu čtěte také ZDE

Zajímavé bylo nedávné vystoupení předsedy České onkologické společnosti Vorlíčka v Otázkách Václava Moravce. Nejdříve řekl, že v ČR by protonovou léčbu ročně potřebovaly stovky pacientů, krátce nato ale přiznal, že je na tento typ terapie posíláno jen několik jednotlivců. Jak je to možné?

Vzhledem k termínům, ve kterých lze reálně léčbu objednat, musí aktuálně pacient splňovat podmínku „neozářitelnosti na fotonech“ a zároveň musí mít takový typ nádoru, který mimořádně pomalu roste. Obě podmínky skutečně splňují desítky nemocných, ale první zcela jistě stovky až tisíce. Lékaři takové pacienty neindikují, protože by je poškodila časová prodleva. A pan Vorlíček, se vší úctou, není radiační onkolog.

Ve sporu s vaším centrem se za VZP staví i někteří politici. Proč? Mají v tom nějaké zájmy?

Politici se o protonové centrum nezajímají, včetně rezortního ministra Leoše Hegera. Světlou výjimkou je první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, který otevřel petici Hlas pro život s více než 140 000 podpisy dveře do Senátu.

Co za celým sporem vidíte? Co tím Všeobecná zdravotní pojišťovna sleduje?

Dobrá otázka, prosili bychom pana Kabátka o odpověď. Nejen špičkové odborníky pracující v protonovém centru a spolu s nimi minimálně půldruhého sta tisíc občanů České republiky by to nesmírně zajímalo.

Co byste poradil člověku, který trpí rakovinou, k jejíž léčbě by šla uplatnit protonová terapie, ale pojišťovna celý proces protahuje nebo blokuje a jeho naděje na uzdravení se tak snižují?

Pokud má být léčba hrazena z pojištění, musí se obrátit na komplexní onkologická centra. Pokud chce mít léčbu včas, není bohužel jiná cesta, než si ji zaplatit. Rozhodně bych mu poradil, ať neotálí a léčbu si zajistí. Poté se může na zdravotní pojišťovnu obrátit soudně a vymáhat zpětně peníze. Opačný postup, bohužel, neskončí pro pacienta dobře.

Vidíte do budoucna nějakou možnost, že by VZP ustoupila ze svých současných negativních pozic vůči protonovému centru?

Pokud nedojde k personálním změnám na kompetentních místech, pak je opravdu těžké v tuto chvíli vyslovit nějakou optimistickou prognózu. Pražské protonové centrum bylo primárně postaveno pro české pacienty. Nechceme, aby tady byli pouze ti, kteří si léčbu mohou uhradit ze svých prostředků. Onkologická léčba v České republice byla vždy hrazena z veřejných prostředků. Dnes dokážeme v České republice léčit nejmodernější dostupnou metodou, máme skvělé výsledky u prvních pacientů, kteří se vrátili do plnohodnotného života, a nechápeme, proč bychom nemohli nabízet tuto léčbu všem, pro které je jasným přínosem.