Další omezení suverenity

Klaus se obával toho, že s ohledem na princip „nediskriminace" zakotvený v Listině práv EU by mohly být obejity Benešovy dekrety a majetkoprávní vztahy vzniklé po druhé světové válce. Klaus je také proti tomu, aby se posílila takzvaná sociální práva zakotvená v listině a rozšiřovala se působnost Evropského soudního dvora v Lucemburku, který by svými dalšími judikáty mohl nadále omezovat suverenitu České republiky a zasahovat do české legislativy.

čtěte také: Nečas udělá radost Klausovi: Výjimku z Lisabonu prosazovat bude 

Šéfové exekutiv jednotlivých členských států na Evropské radě nakonec přislíbili České republice, že česká výjimka Lisabonu se bude v EU schvalovat současně s přístupovou smlouvou další kandidátské země, konkrétně se jedná o Chorvatsko. Půjde-li o společné hlasování, bude se naráz rozhodovat o výjimce i o členství Chorvatska; obojí bude buď přijato, nebo odmítnuto.

Chorvatsko jako rukojmí?

Vodrážka míní, že by se o obou věcech mělo hlasovat odděleně, aby se Chorvatsko nestalo „rukojmím" ODS, která výjimku podporuje, a rukojmím ČSSD, která otočila a i když českou výjimku ústy svého tehdejšího předsedy Jiřího Paroubka před Klausovou ratifikací Lisabonu podpořila, nyní je proti jejímu přijetí. Nyní může hrozit, že výjimku i vstup Chorvatska do EU zablokuje ČSSD v Senátu. Vláda Petra Nečase se ve svém programovém prohlášení k prosazení výjimky přihlásila. Socialisté požadují, aby vláda tuto výjimku odvolala, jinak zablokují vstup Chorvatska. Prohlásil to místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek.

K tématu:

Zaorálek: Vyzýváme Vládu ČR, aby požadavek na tzv. výjimku z Lisabonské smlouvy odvolala 

„Nepřijde mi to správné ani z jedné strany, to znamená z jedné strany, kdy říkáme jako ODS, že by se mělo hlasovat v jednom balíku a z druhé strany, že ČSSD díky tomu zablokuje vstup Chorvatska do Evropské unie. Já si myslím, že ještě proběhne několik jednání na to téma, jakým způsobem to učinit, protože česká výjimka je skutečně jedna věc a druhá věc je vstup Chorvatska. Chorvatsko by nemělo být ani jednou stranou, to znamená levicí nebo pravicí, bráno za rukojmí," uvedl David Vodrážka.

Jirsa proti vstupu Chorvatska do EU

Jeho názor se však mezi jeho kolegy z ODS vůbec nesetkal s pochopením. „Respektuji to, co řekl pan premiér Nečas, že Česká republika si stojí za prosazením výjimky a že by mělo jít o jedno hlasování. Je fakt, že ČSSD se v Senátu pokusí dělat obstrukce formou odděleného hlasování, ale je naším úkolem vyjednat to, co bylo přislíbeno Evropskou radou a zástupci jednotlivých členských států EU. Věřím, že Evropská rada splní, co slíbila, protože jinak by se jednalo o první případ, kdy některá instituce EU nesplnila, co slíbila. Podle mě lze prosadit českou výjimku, aniž by byl ohrožen vstup Chorvatska do EU," řekl ParlamentnímListům.cz předseda sněmovního Výboru pro evropské záležitosti a člen Zahraničního výboru Jan Bauer.

Místopředseda zahraničního výboru Senátu Tomáš Jirsa má jiný názor a může udělat Vodrážkovi čáru přes rozpočet ještě v jiném směru.

„Pokud se bude hlasovat společně o vstupu Chorvatska i výjimce z Lisabonu, tak budu hlasovat pro výjimku. Pokud se ale o tom bude hlasovat odděleně, budu hlasovat pro výjimku, ale nepodpořím vstup Chorvatska. Balkánskou otázkou se hodně zabývám a často tam i jezdím a nelíbí se mi, že se dělají ze Srbů hlavní viníci zvěrstev, které se děly během rozpadu Jugoslávie. Srbové nejsou jedinými viníky války. Vraždili, znásilňovali a loupili Chorvaté, Srbové i Bosňáci. Nemyslím si, že jenom kvůli tomu, že do Chorvatska jezdí němečtí turisté a tato země zde má své zájmy, by měli být Chorvaté privilegovaným národem bývalé Jugoslávie," řekl serveru ParlamentníListy.cz Tomáš Jirsa.

Vodrážka chce návrat majetků sudetským Němcům

Nejostřeji se proti Vodrážkovi postavil člen senátního zahraničního výboru Jiří Pospíšil. „Usnesení Evropské rady je, že se to bude projednávat společně. Kdo říká, že se to má hlasovat odděleně říká, že se to přijmout nemá a překvapuje mě, že to říká člen ODS," řekl serveru ParlamentníListy.cz Pospíšil.

„Mně samotnému předák sudetských Němců Bernd Posselt vysvětloval, jak by sudetští Němci využili Listiny práv k tomu, aby získali zpět svůj majetek. Podávali by individuální žaloby na to, že jejich odsun a vyvlastnění proběhlo protiprávně. Budou argumentovat tak, že nebyli pozváni ke správnímu řízení ohledně vyvlastnění a nemohli se k němu vyjádřit a že byli tedy vyvlastněni a odsunuti mimoprávně. Bude o tom potom moci rozhodovat jakýkoli soud v EU a nikdo s tím nic nenadělá. Ten kdo, chce, aby se o tom hlasovalo zvlášť, chce, aby sudetští Němci dostali zpátky svůj majetek, což já nechci. Podobnou výjimku mají i Poláci, kteří také odsunuli několik milionů Němců, a pojistili se tak proti hrozbě soudních sporů," dodal Pospíšil.

Čtěte také: Kníže přijme sudeťáka Posselta. Nečas ho vidět nechce

Hrubá taktická chyba

„Co navrhuje David Vodrážka, by byla absolutní chyba. Hrubá chyba z taktického hlediska. Znamenalo by to, že jsme rezignovali na prosazení české výjimky z Lisabonu, kterou slíbila České republice Evropská unie, respektive Evropská rada a kterou slíbila prosadit vláda Petra Nečase. V okamžiku, kdy se tyto dvě věci oddělí, Německo či Rakousko již nebudou motivovány hlasovat pro českou výjimku a je jasné, že jsme prohráli," míní europoslanec a člen výkonné rady ODS Ivo Strejček.

Předseda senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie Luděk Sefzig také míní, že je nutné výjimku prosadit tím, že se o ní bude hlasovat společně. „Jsem názoru, že by se o tom mělo hlasovat společně, jak bylo slíbeno České republice a českému prezidentovi. Bylo by s podivem, kdyby Evropská unie, která byla vytvořena na základě vzájemné důvěry, poprvé svůj slib porušila. Věřím, že státy EU, které se zavázaly naší výjimku přijmout, svůj slib splní," uvedl pro ParlamentníListy.cz Sefzig.

„Já myslím, že to je věcí jednání, ale sám za sebe říkám, že se domnívám, že by se o tom mělo hlasovat dohromady dle původního plánu," řekl místopředseda senátního výboru pro EU Miroslav Škaloud. Místopředseda Ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda na jedné straně podporuje přijetí výjimky z Lisabonu, na druhé straně mu podobně jako Vodrážkovi není po chuti brát si Chorvatsko jako „rukojmí".

Topolánkova vláda o problému věděla, ale couvla

Možných problémů spjatých s Listinou základních práv Evropské unie si byl například vědom i kabinet expremiéra Mirka Topolánka již v dubnu 2007 a plánoval zamezit jejímu včlenění do Lisabonské smlouvy. Vyplývá to z tehdejšího usnesení vlády. Později však vláda vyjednávací taktiku změnila a ze své pozice ustoupila.

Ještě sama vláda Mirka Topolánka uložila českým vyjednávačům za úkol, aby nový smluvní základ EU neobsahoval Listinu práv EU, a že by nové uspořádání mělo zajistit přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod z listopadu 1950. Dokazuje to usnesení vlády č. 471, které zavázalo držet se Pozice vlády České republiky v rámci jednání o institucionální reformě Evropské unie, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici.

Tomu, že existuje jisté riziko obejití Benešových dekretů, nasvědčuje i to, že požadavek prezidenta Klause na výjimku z Listiny práv EU tvrdě kritizoval předák sudetských Němců Bernd Posselt a rovněž rakouská a maďarská vláda. Občané Rakouska a Maďarska totiž byli postiženi Benešovými dekrety jako bývalí občané Československa.