Lidé začínají volat po ekonomické globalizaci. "Jde o druh globálního vnímání politiky, který ale není nic nového. Už za dob bolševiků se čekalo na spasitelnou světovou revoluci. Ta nepřišla, ale podobné nálady mohou v lidech klíčit opět nyní," říká Zdeněk Zbořil. Lidé totiž podle něj nejsou ochotni si přiznat, že za stav společnosti u nás, ale i ve světě, nesou i oni sami svůj díl zodpovědnosti. A to tím, že těm, kteří nyní vládnou, dali sami při volbách svůj hlas. Zároveň však připustil, že jsou voliči mnohdy politiky obelháváni.
Čtěte také:
"Všeobecná naštvanost je vidět na celém světě, nejen u nás, stačí, když se připojíte do jakékoli komunikační sítě, všude se nadává a hledá viník," vysvětluje Zbořil stav, za kterého mohou v lidech narůstat ne právě obvyklé politické ambice a snahy.Podle něj takovéto situace historie zaznamenává, neuropatologové o ní pak mluví jako o jevu skupinové hlouposti. "Lidé si prostě nechtějí logicky vysvětlit, proč dochází k zvratům, jakými jsou svědky. Každý další projev bankovní krize v souvislosti s návratem lidí ke znovuobjevování podstaty marxismu, může vést k tendencím a zrodu nového náboženství a ideologie. A s tím souvisí i to, že může dojít k revoluci bez vůdců," vyslovil už na jaře své varování politolog Zbořil pro ParlamentníListy.cz.
Čtěte také:
Situace, která v současné době zavládla ve Velké Británii, ale nějaký čas zmítala i Španělskem, by se proto mohla jevit jako signál toho, že slova Zbořila začínají nabírat na pravdivosti.
"No ještě bych to v tak zásadních souvislostech neviděl," říká politolog. I když důsledné varování by pro nás situace v zemích kolem Česka měla být.
"Schopnost napodobovat chování a jednání, je lidem blízká - a to bez ohledu na to, že tady je situace jiná, odlišná. Nejsme ale na jiné intelektuální úrovni, hodnotově jsme dokonce možná ještě více dezorientovaní než jinde. Přesto si myslím, že je v nás stále ještě brzda, která brání tomu, aby se v ulicích rozpoutalo to, co v jiných zemích světa. Problém však může nastat, pokud budou i u nás lidé - tedy většina - mít stále intenzivnější pocit, že jsou ponižováni a ožebračováni," upozorňuje dále Zdeněk Zbořil.
Čtěte také:
Podle něj zatím v Česku není zaznamenáno rozrůstání nějakých extremistických skupin, možná i díky represím, které byly vůči nim uplatněny. "Ty skupinky jsou většinou řádově v desítkách členů, vidíme tam stále stejné tváře," poukazuje Zbořil, který je zároveň odborníkem na extremismus, na situaci v Česku.
Podle něj zásadní posílení extremismu a radikalismu v Norsku či v Anglii jen těžko můžeme přirovnávat ke stavu, který známe v naší zemi. "To jsou bývalé koloniální země, přistěhovalectví a imigrace je tam ve zcela jiném měřítku, než u nás. U nás podobné problémy, se kterými se tam potýkají, známe zatím pouze ze soužití s Romy," dodává politolog pro ParlamentníListy.cz.
Důvod, proč je Česko zatím mimo děj všech nepokojů, je podle Zbořila pak ještě jiný - lidem se podle něj daří stále lépe, než tomu bylo dříve. "Ne z hlediska sociálních jistot, to ne, avšak z hlediska cestování, svobody, dostatku i určitého dříve naprosto nedosažitelného sortimentu zboží. Lidé nadávat budou i dále, ovšem dokud nebudou někde stát se žebračenkami a čekat na příděl jídla, od křesla v televizi s pivem na stole se jim bude těžko zvedat k tomu, aby vyráželi do ulic a vytvářeli nepokoje," pokračuje ve svých prognózách Zbořil.
Čtěte také:
Na závěr dodal, že spouštěčem a hlavním iniciátorem nárůstu extremismu a radikalismu, je zhroucení očekávání v něco a případně někoho. To, že k této situaci lidé nemají daleko, dokládají i obavy ekonomů z další finanční krize, jež by opět zasáhla celý svět.
"Lidem se tím pádem hroutí nyní takzvaný "americký sen". A oni se v důsledku toho skutečně mohou začít chovat zběsile, protože se najednou cítí zrazeni," uzavřel pro ParlamentníListy.cz politolog.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová