„V posledních dnech vyšlo najevo, že politické strany vládní koalice se chystají drasticky omezit samosprávu českých veřejných výzkumných institucí, tedy ústavů Akademie věd České republiky a řady dalších veřejných výzkumných institucí. Akutně hrozí, že veřejné výzkumné instituce utrpí nekompetentními zásahy svých zřizovatelů, mohly by být snadno zpolitizovány a některé z nich zlikvidovány. Veřejné výzkumné instituce, které jsou společně s vysokými školami základem pro mezinárodně konkurenceschopné hospodářství České republiky i pro vzdělávání a společenskou stabilitu, mají být nyní fatálně oslabeny a ohroženy likvidací,“ píše se na stránkách iniciativy Braňme českou vědu.

Iniciativě a jejím signatářům, kterých je v současné době téměř 1500, vadí návrh tzv. konsolidačního balíčku, tedy přesněji řečeno novela zákona o veřejných výzkumných institucích, který má být k návrhu balíčku připojena. Podle signatářů to znamená změnu zákona bez předchozí společenské a odborné debaty, bez standardního připomínkového řízení. 

„Změny navržené v připravovaném přílepku by vedly k drastickému omezení samosprávy veřejných výzkumných institucí a nepřiměřeně by posílily jejich zřizovatele. Zřizovatel by mohl proti vůli Rady pracoviště nebo Dozorčí rady mj. odvolat a jmenovat ředitele instituce. Rada pracoviště má být připravena také o právo schvalovat rozpočet instituce a schvalovat její výroční zprávy. Hrozilo by zpolitizování veřejných výzkumných institucí, ať již ve snaze ovlivňovat směr a výsledky výzkumné činnosti nebo ve snaze zajistit některým osobám politickou trafiku, např. na rezortních veřejných výzkumných institucích. Neméně hrozí odborně nekompetentní zasahování do výzkumné činnosti ze strany zřizovatelů. (Varovnou ukázkou takových přístupů je Ústav pro studium totalitních režimů, který právě veřejnou výzkumnou institucí není a akademickou samosprávu postrádá),“ píší vědci na stránkách.

„Změny v přílepku by zřizovateli umožnily instituci snadno zrušit nebo sloučit s jinou institucí, či z ní vyvést majetek jinam (mnohé veřejné výzkumné instituce přitom spravují majetky obrovské hodnoty – budovy, pozemky, přístroje, práva z duševního vlastnictví – utvářené po dlouhá desetiletí a využívané k výzkumné činnosti i k jejímu spolufinancování). Vedle toho má dojít k dalším zásahům, jako snížení zdrojů sociálního fondu na polovinu, a navíc k nucenému odklonění části prostředků ze sociálního fondu do soukromého penzijního spoření, bez ohledu na vůli zaměstnanců a na skutečnost, že penzijní reforma je teprve plánována (bez bližších informací o její podobě). Fakticky se tím sociální fond redukuje na čtvrtinu současného stavu! Tímto zásahem by byly znehodnoceny existující kolektivní smlouvy a poškozeni zaměstnanci výzkumných institucí,“ dodávají.

„Připravovatelé přílepku se tak zřejmě snaží zlikvidovat dlouhodobě existující, vyvážený model řízení veřejných výzkumných institucí a nahradit ho konstruktem, který účelově posiluje roli zřizovatele. Domníváme se, že tato změna kvalitě veřejných výzkumných institucí nemůže prospět, ale naopak nekompetentní zásahy zřizovatelů (např. ministerstev) povedou ke snížení kvality prováděného výzkumu, nebo dokonce k celkovému rozkladu těchto institucí. Zásadní omezení akademické samosprávy veřejných výzkumných institucí, stejně jako způsob jeho prosazování (obejití standardní zákonodárné procedury) považujeme za skandální a nepřijatelné. Lze se nadto setkat s obavami, že pokud bude výrazně omezena samospráva veřejných výzkumných institucí, mohly by následující kroky vést k obdobné snaze omezit rovněž samosprávu veřejných vysokých škol,“ zakončují. 

Proti novele – a zejména tedy chabé komunikaci o ní – se vyjádřil pro CNN Prima News popularizátor vědy a botanik Roman Pavela. „Poslední dobou nedělám nic jiného, než že počítám peníze. Místo přemýšlení nad vědou přemýšlíme, jak přežijeme,“ zmínil. Ministryně však chabou komunikaci odmítá.

„Diskuse o výraznější úpravě této právní normy především u resortních veřejných výzkumných institucí se vedou již od roku 2017. Na neefektivitu z hlediska vynakládání veřejných prostředků pak poukazují i nejnovější doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), z nichž vychází aktuálně projednávaný balíček opatření pro konsolidaci veřejných financí. Připravovaná novela tak přímo reaguje na doporučení NERV a svou povahou patří do konsolidačního balíčku,“ sdělila Langšádlová a dodala, že novela je důsledně komunikována.

Pavela však dále oponuje a na přístup kabinetu Petra Fialy (ODS) si stěžuje. „Vláda říkala, že věda bude prioritou, spíš ale dělá opak. Místo přemýšlení nad vědou přemýšlíme, jak přežijeme rok 2024,“ řekl ve vysílání. Nyní se čeká, jak se ministryně a zákonodárci k petici a apelu vědců postaví.

Helena Langšádlová je ministryní pro vědu, výzkum a inovace. V minulosti pracovala jako stavební technik na odboru výstavby a územního plánování Prahy-západ, v letech 1986 až 1990 byla na mateřské dovolené. Následně v letech 1990 až 1998 provozovala penzion. V období let 1998 až 2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v letech 2006 až 2010 tam působila jako místostarostka. V letech 2000 až 2008 a v letech 2012 až 2013 byla krajskou zastupitelkou Středočeského kraje. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU, od roku 2010 je poslankyní.

Aktivně se věnuje například boji proti hybridním hrozbám a dezinformacím, jak uvádí Wikipedie, k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany zastává názor, že by z tendru měly být vyřazeny firmy z Číny a z Ruska. Dále se také věnuje tématům jako je mj. boj proti „energetickým šmejdům“, podpoře rodin s dětmi (např. dětské skupiny) a ochraně životního prostředí.