Uganda se v březnu zařadila mezi země, které v OSN neodsoudily ruskou agresi. Stálý zástupce Ugandy při OSN Adonia Ayebare to zdůvodníl tím, že za odmítnutím hlasování stála neutralita. „Pro mne je neutralita klíčová. Uganda bude i nadále hrát konstruktivní roli při udržování míru a bezpečnosti na regionální i celosvětové úrovni," sdělil.
Přestože Uganda tehdy oficiálně nevyjádřila svůj postoj k rusko-ukrajinskému válečnému konfliktu, prezidentův syn a velitel pozemních sil Muhoozi Kainerugaba naznačil, že Rusko mělo k invazi na Ukrajinu závažné „bezpečnostní“ důvody.
V tomto týdnu prezident Ugandy potvrdil, že jejich obchodní vztahy s Ruskem budou i přes válku na Ukrajině pokračovat. „Chceme obchodovat s Ruskem. Chceme obchodovat se všemi zeměmi světa. Nevěříme v nepřátelství něčího nepřítele. Ne! Chceme si udělat vlastní nepřátele, ne bojovat s nepřáteli jiných lidí,“ napsal prezident Ugandy ve svém tweetu k setkání s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem. Nechyběla ani společná fotografie, jak si představitelé obou zemí potřásají rukou.
We want to trade with Russia. We want to trade with all countries of the world. We don’t believe in being enemies of somebody’s enemy, No! We want to make our own enemies not fight other people’s enemies. pic.twitter.com/XQgpWoNKjQ
— Yoweri K Museveni (@KagutaMuseveni) July 26, 2022
Jak ukazují statistiky Světové banky (WB), Uganda ekonomicky roste, největší růst zaznamenala v posledním desetiletí, kdy se její HDP více než ztrojnásobilo. Odhaduje se, že HDP Ugandy za rok 2020 činil 37,7 miliardy dolarů.
Uganda patří mezi nejhustěji zalidněné země Afriky. Na konci roku 2020 tam žilo 45,74 milionu obyvatel, počet obyvatel i nadále rychle roste.
Ruského prezidenta některá světová média označují za strůjce narůstajícího hladu lidí po celém světě. O hrozbě nedostatku potravin v chudých zemích kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hovořila i OSN. Na externích dodávkách potravin je podle listu The Washington Post do vysoké míry závislá právě i Uganda., jejíž ekonomika je založena z 80 procent na zemědělství.
Evropská unie o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023.
Evropský blok začal sankce uvalovat reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíře se pak postihy dočkaly od letošního února, kdy se EU po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, omezila dovoz kritických surovin včetně ropy a přerušila s Ruskem letecké spojení.
Na sankčním seznamu je nyní také přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, které EU spojuje s invazí a s porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, stejně jako více než stovku firem a institucí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.