Do naší polistopadové mediální propagandy jsme si z předchozího období přinesli kampaňovitost, doslova svazáckou. Občas se někdo potřebuje zviditelnit, nebo něco prosadit s pomocí médií a celý národ z toho má divadlo a nestará se o věci kolem. Pro naši polistopadovou propagandu je typické, že řeší problémy výběrově, nikoli v souvislostech, a vydatně se upravují informace bez ohledu na pravdu. U Babiše nebo Ondráčka členství v KSČ vadí, u Pavla nikoli. U Ondráčka služba v pohotovostním pluku VB vadí, u Metnara nikoli. U Babiše registrace v StB vadí, u Štětiny a řady dalších nikoli.

Proti tehdejšímu SSSR bojovalo nebo různě pomáhalo německým ozbrojeným silám v období 1941–1945 podle nejvyšších odhadů až 1,2 milionu tamních obyvatel. Další, především Ukrajinci, byli odvlečeni na nucené práce do Německa. Přímé opory Wehrmachtu a SS lze rozdělit na dvě skupiny. Zhruba polovinu tvořili takzvaní HIWI (Hilfswilliger – dobrovolník), které začala německá armáda zaměstnávat vlastně ilegálně. Nejvyšších počtů dosáhli v roce 1944. Jednalo se částečně o mobilizované civilní obyvatelstvo, částečně o válečné zajatce. Většinou byli neozbrojeni a sloužili v logisticky zoufale poddimenzovaném wehrmachtu jako řidiči, kočí, kuchaři, cestáři i technici v dílnách a na letištích atp. Po válce mohli tvrdit, že byli mobilizováni násilím a nebojovali proti vlasti se zbraní v ruce. Nicméně pomáhali nacistické ozbrojené moci. Asi tak jako řada českých pilotů, kteří za okupace zůstali doma a přelétávali opravená německá vojenská letadla z továren až na polní letiště Luftwaffe. Tím samozřejmě ušetřili čas německým pilotům, kteří mohli ve větším počtu bojovat proti spojencům. Nebyli jen vlastenečtí letci ve stíhačkách nad kanálem La Manche a v bombardérech nad Německem. Od roku 1945 se o tom mlčí.

Druhou skupinu pomocníků německých ozbrojených sil tvořily vojenské formace, které se zbraní v ruce bojovaly proti Rudé armádě i partyzánům nejen v SSSR, a především terorizovaly civilní obyvatelstvo, mnohdy vraždily, znásilňovaly, loupily a vypalovaly celé vesnice. Tito tedy byli v pozici jednoznačného nepřítele spojenecké koalice a mnohdy se dopouštěli válečných zločinů. Dělili se na několik druhů podle určení. Policejní skupiny nesly zkrácené označení Schuma (Šuma; Schutzmannschaft der Ordnungspolizei). Dělily se na individuální službu, prapory pomocné policie, hasiče a pomocnou ochrannou službu. Tyto jednotky a útvary byly formovány od roku 1941. Podílely se na teroru proti obyvatelstvu a na holocaustu. Dále se jednalo o jednotky a útvary technické a logistické podpory a národnostní jednotky a útvary. Ruská osvobozenecká armáda, ROA, čili takzvaní vlasovci byli jen vyvrcholením vývoje v posledních měsících války. Zde je třeba doplnit, že i tyto formace měly ztráty, které se doplňovaly, takže celkový počet byl vyšší, než říkají některé umírněné odhady pohybující se okolo 350 000. Realita bude kolem půl milionu i víc. Jednalo se buď o vyložené zrádce a přeběhlíky, nebo zajatce, kteří raději volili zradu než smrt v děsivých podmínkách německých zajateckých a koncentračních táborů. Zahynulo tam 3,5 milionu sovětských zajatců, 57 % z celkového počtu. Nutno dodat, že zrada měla v řadě případů národnostní a náboženský podtext. Je to doklad faktu, že mnohonárodnostní a multikulturní státy jsou nepevné, což se projeví právě v krizových situacích.

Zde bych se jen podivil nebetyčné pitomosti euromarxistů z Berlína a Bruselu, o jejich poskocích z Prahy nemluvě, kteří chtějí táhnout na Rusko s armádou tvořenou z 28 členských států EU, nejraději včetně neutrálních. V době mise v Iráku mi stačilo sledovat americkou multikulturní-multirasovou armádu. Po společné službě šli bílí včetně východních Asiatů (typu Číňanů, Japonců, nebo Vietnamců) na jednu stranu a černí na druhou a trávili volný čas každý se svými. Nakomandovaný multikulturalismus byl jen ve službě. Na muslimy si dával každý pozor. Nelze se proto divit nízké výkonnosti americké armády, bez ohledu na obří investice do výzbroje. Ještě tak někoho bombardovat, ale v případě bojů na zemi je to bída. Proto potřebují v Evropě Bundeswehr a jeho český, polský, případně ukrajinský kanónenfutr pro jadernou válku s Ruskem.