Těch několik příznivců Bloku proti islámu, kteří jeli v brzkých hodinách, raději zavíralo kupé, aby neslyšeli řev omladiny s dredy. Před polednem ale počet „Konvičkovců“ rapidně stoupl a do vlaku se jen stěží dostávala více než stovka lidí většinou mladšího a středního věku, vybavená transparenty a vlajkami. Nechyběli tu ani zástupci Strany soukromníků ČR a dřívější neformální vůdce „viktoriánských“ fanoušků, šéf plzeňského Bloku proti islámu Roman Bakala. Omladiny, mající kolem krku šálu Tomia Okamury, byla jen hrstka a ještě méně pak bylo mladých děvčat, která se nestyděla za to, že jedou podpořit Stranu zelených. „S nimi nikdy do vagónu nepůjdu, to radši pojedu celou dobu na záchodě,“ prohlásila jedna z nich pohrdlivě směrem k vlajkonošům.

„Je tady málo černochů,“ vykládala další dívenka, „nejsme na ně vůbec zvyklí a to je třeba změnit“. „Ty jsi ale kráva,“ utrousil pohrdlivě holohlavý mladík, který šel kolem k pokladnám, „ty jdeš bojovat za černo-bílou Evropu?“ „A proč ne?“, pousmála se dívenka, věkově tak sedmnáct, osmnáct let.

Živo bylo také před právnickou fakultou, kde se shromáždila skupina studentů a mladých lidí, která čekala na společný odvoz. Tady vše probíhalo hladce a bylo vidět organizátory, kteří měli v rukou papíry s pokyny na cestu.