Europoslanci nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.

Konkrétní návrhy patří do bezprecedentního energetického balíčku směřujícího ke snížení emisí skleníkových plynů v zemích EU minimálně o 55 procent do konce desetiletí oproti hodnotám z roku 1990. Do balíčku patří také reforma emisního trhu či omezení prodeje aut se spalovacími motory, o nichž s poslanci rovněž jedná české předsednictví. Návrh týkající se obnovitelných zdrojů byl většinově přijat, pro hlasovalo 418 poslanců, proti jich bylo 109 a 111 se hlasování zdrželo. Kritici především namítali, že v současné energetické krizi musí EU své klimatické ambice naopak snížit a myslet na zajištění dostatku zdrojů energie včetně těch fosilních.

„Pouze rozšíření obnovitelných zdrojů energie znamená skutečnou nezávislost,“ prohlásil podle serveru Novinky.cz v narážce na záměr EU zbavit se energetické závislosti na Rusku zpravodaj směrnice o obnovitelných zdrojích lidovec Markus Pieper.

Unijní státy si v červnu odsouhlasily, že EU má ze solárních, větrných a dalších klimaticky šetrných zdrojů na konci desetiletí vyrábět 40 procent spotřebované energie místo současných 32 procent. Komise v reakci na energetickou krizi související s ruskou invazí na Ukrajinu zvýšila letos požadavek na 45 procent.