„V současné době jsme neustále mediálně přesvědčováni o nutnosti posilování sil NATO k ochraně členských zemí a samozřejmě k ochraně ‚evropských hodnot‘, které jsou stále omílány, ale nikdo je zatím přesně nedefinoval,“ píše Krása úvodem. Následně podotýká, že když jsme do Aliance vstupovali, byli jsme ubezpečováni, že jde výhradně o obranné společenství. V té souvislosti zmiňuje podle něj nejflagrantnější porušení smlouvy, a tím je humanitární bombardování.
„Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999 v průběhu války v Kosovu (24. 3. 1999–10. 6. 1999), používaný kritiky této války coby ironický oxymóron jako odpověď na akce NATO, které měly ochránit obyvatele Kosova. Později byl používán i pro jiné vojenské intervence zdůvodňované humanitárními důvody,“ poznamenává Krása a vzpomíná na Václava Havla, bývalého prezidenta, který měl být podle některých autorem právě zmíněného spojení. Havel to však odmítal.
Původní text ZDE.
Krása nyní přináší doslovný překlad rozhovoru s Václavem Havlem, který poskytl v tehdejší době agentuře Reuters. „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.“
„Je dobré se občas podívat do archivu, připomenout si události ne příliš vzdálené, které nám však již pomalu mizí z paměti, a podívat se jejich prizmatem na dnešní události. V souvislosti se současným harašením zbraněmi ze strany NATO se bojím toho, abychom opět nezačali nějakou ‚humanitární‘ válku ve jménu ‚evropských hodnot‘,“ uzavřel Krása.
Krása nyní přináší doslovný překlad rozhovoru s Václavem Havlem, který poskytl v tehdejší době agentuře Reuters. „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.“
„Je dobré se občas podívat do archivu, připomenout si události ne příliš vzdálené, které nám však již pomalu mizí z paměti, a podívat se jejich prizmatem na dnešní události. V souvislosti se současným harašením zbraněmi ze strany NATO se bojím toho, abychom opět nezačali nějakou ‚humanitární‘ válku ve jménu ‚evropských hodnot‘,“ uzavřel Krása.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
