Začátek září je v České televizi tradičně též začátkem nové, podzimní programové nabídky. Letos je ovšem novinek z Kavčích hor mnohem více. Kromě nového ředitele a managementu se mluví také o nové výši koncesionářských poplatků.

Podle ministra kultury Martina Baxy se na jeho navýšení o 25 korun a výrazném rozšíření okruhu plátců dohodla pětikoalice.

Z dosavadních 135 korun měsíčně se televizní koncese má od ledna 2025 zvýšit na 160 korun, za rozhlas se nově bude platit 55 korun.

Výše koncesionářského poplatku je tradičně ožehavým společenským tématem, obvykle nepřímo úměrně k důvěře v Českou televizi.

Tomu odpovídaly i reakce na plán ministra Baxy. Korunu úvahám nasadil na facebooku uživatel Bílá vrána, který prý nedávno četl, že ceny hnojiv klesají, takže by veřejnoprávní producenti měli naopak následovat trh.

Svobodní připomněli ministru Baxovi rok staré prohlášení, že poplatky zvyšovat nechce.

A padly i názory, že od poplatku by diváci měli být osvobozeni v letních měsících, kdy televizní hvězdy mají dovolenou a vysílání najíždí do módu repríz.

Nová pravidla: Babička si stáhne z internetu čestné prohlášení...

Navíc bude nově platit každý, kdo nevlastní televizní či rozhlasový přijímač, ale vlastní zařízení, které umožňuje přijímat signál, třeba mobilní telefon. V zákoně sice zůstává konstrukce, že se platí za zařízení, ale pojem „přijímač“ se mění na „možnost přijímání“.

Touto změnou se očekává nárůst počtu koncesionářů asi o čtvrt milionu.

Jak vysvětloval ministr Baxa, pokud například důchodce nevlastní televizi a jeho mobilní telefon není na takové úrovni, aby signál mohl přijímat, může si na internetových stránkách České televize stáhnout čestné prohlášení, které si podá, případně si ho sám napsat. V něm uvede, že nevlastní žádné zařízení způsobilé přijímat signál.

Pozoruhodná redefinice televizního a rozhlasového přijímače zaujala členku Rady ČTK Angeliku Bazalovou. Ta s ohledem na krkolomnou možnost vyčlenění ze skupiny platících koncesionářů navrhla, že by mohli televizi zabudovat do každé ledničky a pak by mohli vybírat od každé domácnosti s lednicí. V dalším kole i z mikrovlnky nebo toustovače.

A celkově by podle ní ten nápad, že budete platit za něco, co nevyužíváte, ale vaše zařízení to dovede, mohl mít široké uplatnění:

Už to vidím třeba na nádraží:

– Takže jízdenka na vlak do Ostravy... to máme 426 a k tomu 10 231 za letenku na Mallorcu.

– Nechci letenku na Mallorcu.

– To by moh říct každej, mladý pane, tak chcete tu jízdenku nebo ne?

Právník Tomáš Tyl dodal, že jej nikdy nepřestane fascinovat víra lidí „to přece neudělají, to si nedovolí“. Přirovnal to k „víře vařené žáby“.

Analytik Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz vysvětlil, že návrh novely je v podstatě změnou z poplatku na „přímo dedikovanou nepřímou daň z hlavy“. I když v zákoně stále zůstává fikce poplatku za přijímač, reálně se platba za televizi stává platbou za možnost přijímání. Týká se tedy téměř kohokoliv, kdo může televizi sledovat (s možností prokázání opaku), a od daně ji odlišuje hlavně to, že není odváděna do státního rozpočtu, ale konkrétnímu veřejnoprávnímu vysílateli.

Vysoká důvěryhodnost veřejnoprávních médií...

„Veřejnoprávní média mají vysokou kvalitu a důvěryhodnost,“ vysvětloval potřebu přidání ministr Baxa, když v Poslanecké sněmovně v zádech s Janem Lacinou, Jakubem Michálkem, Janem Jakobem a Markem Bendou dohodnuté zdražení prezentoval.

Novinkou ale má být, že hospodaření České televize i rozhlasu bude moci kontrolovat NKÚ. Česká televize už dnes na koncesionářských poplatcích získává ročně sedm miliard korun.

Stále platí zásada, že jedna domácnost platí jeden poplatek.

Podstatně se ale změní pravidla pro koncesionářské placení u firem. Ty budou platit podle počtu zaměstnanců, osvobozeni mají být živnostníci a podniky do pěti lidí.

Nad novými pravidly pro podniky se pozastavil Roman Šmucler, někdejší televizní profesionál a dnes předseda Stomatologické komory. Podle něj je bizarní, aby zaměstnavatel platit příspěvek z každého mobilu, když opravdu nemá zájem, aby zaměstnanci na služebním zařízení místo práce koukali na televizi.

Šmucler se obává, že právě o takové zkasírování firem zákonodárcům šlo.

Řešením podle něj bude, že firmy budou rušit firemní telefony a raději budou zaměstnancům proplácet útratu na jejich soukromých číslech.

Místopředseda Rady ČT Pavel Matocha upozornil, že u firem nadále nebude zohledňováno, zda televizní zařízení využívají ke svému podnikání, nebo nikoliv.

Analytik Štěpán Kotrba si ale naopak myslí, že část podnikatelského sektoru bude spokojena. Konkrétně jde o největší společnosti, kterým tato vláda šla na ruku i v jiných věcech. V návrhu je totiž zastropován počet zaměstnanců pro výpočet poplatku na 1000 a co je nad, to už se nezohledňuje. A navíc se nezohledňuje počet zařízení, která firma provozuje. „Třeba pan Jančura bude s počtem svých televizí v dopravních prostředcích určitě spokojen,“ myslí si Kotrba.

S koaličním návrhem nejsou úplně ztotožněni Piráti, kteří šli do politiky s programem výrazné liberalizace koncesionářských pravidel.

Oficiálně drží basu s koalicí, na stranickém twitteru vyšel příspěvek o tom, jak moc potřebujeme silná veřejnoprávní média, o která se bude opírat celá společnost.

Neoficiální mediální projekt Pirátské noviny ovšem nápad zhodnotil slovy o vládě kreténů.

Jak Jakub Michálek uvedl, čtveřice jejich zákonodárců bude mít volné hlasování.

Předseda Asociace producentů Vratislav Šlajer s potěšením konstatoval, že zvýšení poplatku umožní České televizi věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám a žánrům.

Vedoucí projektu Nezávislá média Martin Luhan však přesto není spokojen. Jednorázové zvýšení a změna definice poplatníka podle něj nezajistí udržitelnost do budoucna.