Zatímco se vrcholní evropští politici chystali na jednání o bezpečnosti v Evropě, na Žofíně se začali scházet odpůrci EU, kteří chtěli přijíždějící státníky patřičně „přivítat“. Asi 150 lidí se rozhodlo dát hlasitě najevo, co si o EU myslí.
V čele demonstrantů stáli lidé z hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Na místě však nechyběla ani Jana Volfová a další reprezentanti Bloku proti islámu. Iniciativa Islám v ČR nechceme dokonce vyhlásila soutěž o to, kdo z demonstrantů Junckera nejvíc ztrapní. Vítěz si měl vysloužit odměnu až pět tisíc korun.
Na Žofíně okolo deváté hodiny demonstrovalo asi 150 lidí. Brzy ráno na Žofín přijížděli státníci a kdykoli se objevilo auto s vlaječkou EU, dav vykřikoval „Gestapo, Gestapo!“.
Nejsem žádný terorista!
Na Žofín dorazili také odpůrci plánů EU na drastické omezení legálních držitelů zbraní. Mezi demonstranty kolovala petice, která novou evropskou směrnici o držení zbraní rázně odsuzuje. Sportovní střelec pan Tomáš Břinčil serveru ParlamentníListy.cz sdělil, že není žádný terorista, takže nevidí sebemenší důvod k tomu, aby mu Brusel bral zbraň z ruky.
„Jsem zásadně proti omezování legálně nabytých zbraní pod záminkou boje proti terorismu,“ zdůraznil sportovní střelec. Prozradil, že než dostal zbraň do ruky, musel prokázat zdravotní způsobilost, bezúhonnost a musel prokázat, že dokáže se zbraní bezpečně manipulovat. Nevidí proto sebemenší důvod pro to, aby EU držení zbraní dál regulovala. „Já nejsem terorista,“ nebral si servítky pan Tomáš Břinčil.
Postupem času však demonstrantům docházela trpělivost a rozcházeli se zpět do svých domovů. Když po dvanácté hodině odpoledne opouštěl Žofín předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, s transparentem na něj čekal už jen jeden demonstrant. Vzkazoval Junckerovi, že Češi nestojí ve své zemi ani o diktát EU, ani o džihád.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vít Hassan