Veselý s myšlenkami na Společnost na obranu svobody projevu přišel ve chvíli migrační krize před šesti sedmi lety. Důvodem bylo podle něj to, že často to, co četl v médiích, bylo hrozně jednostranné. „Migrace je prostě neutrální termín, není vyloženě pozitivní nebo vyloženě negativní, jak ho někteří vnímají,“ zmínil muž, jenž je původní profesí „ajťák“ a hodně se pohyboval v oblasti sociálních sítí. 

„A čím dál častěji jsem sledoval, jak jsou některé komentáře, příspěvky odstraňovány a autoři blokováni, tak jsem pořád čekal, kdy se o tom začne psát, kdy se novináři začnou věnovat příčinám, proč se tak děje, a jestli není nějaká cesta, jak to zastavit, a jestli to je vůbec v pořádku. A pořád jsem čekal, ale nic takového nepřicházelo,“ řekl muž, jenž společně s Danem Vávrou a Marianem Kechlibarem založili na začátku roku 2021 Společnost na obranu svobody projevu.

„Zpočátku jsme si vytyčili asi tři hlavní okruhy aktivit: jednou je medializace, vnesení tohoto tématu do veřejného prostoru, protože v té době se tomu opravdu věnovala hrstka lidí okolo IT, řekněme okolo médií, ale většinová společnost tyto hrozby, které přicházely od globálních platforem, od mocných globálních kvazi monopolů, které už tehdy měly takovou moc, která jim umožňovala intervenovat vlastně i do politických procesů, ještě nezaznamenala,“ zmínil Veselý.

„Druhý cíl už je náročnější, a to je, řekněme, komunikace s těmi, kteří mohou něco změnit. Takže zákonodárci, politici, influenceři a tvůrci legislativy. Takže se už od té doby, od loňského roku, snažíme pravidelně monitorovat, co se děje. Co se děje ve světě a u nás. Tento monitoring v podstatě pokrývá hlavní dva okruhy, to znamená, co vzniká v legislativní rovině, tedy nějaký nový zákon, který buď pomáhá obraně svobody projevu, nebo spíš pomáhá cenzuře. Oba ty dva směry existují a prohlubují se. A druhý okruh je neméně důležitý, zvlášť pro zákonodárce nebo lidi, kteří ještě nedohlédnou na dno tohoto problému, a to jsou konkrétní případy cenzury. To znamená, co se cenzuruje, kdo se cenzuruje, jaká jsou to jména, jaká témata – takže sbírat konkrétní případy. To asi neděláme tak systematicky v zahraničí, to by byl dlouhý seznam případů, ale u těch známějších se každopádně snažíme reflektovat, psát o nich, když to je nějaké známější jméno, známější případ, který třeba mění paradigma. Ale v České republice nás to zajímá samozřejmě víc, takže zde jdeme víc do hloubky. A jak možná víš, sbíráme případy cenzury přes formulář a každý, kdo je dotčen touto intervencí globální platformy, tam může velice rychle vyplnit svůj případ, a my ho zaevidujeme, vytřídíme. A plánem je předat tyto případy našim zákonodárcům, aby pochopili, že to není okrajový, ale velmi masový jev, který už vyžaduje zásah na vládní úrovni,“ dodal.