Už minulý týden varoval podněsterský opoziční politik Ghenadie Ciorby, že takzvaný podněsterský kongres požádá Moskvu o připojení Podněstří k Rusku. Ciorby varoval, že se poslanci následně rozhodnou přijmout žádost Moskvy ohledně připojení separatistického regionu k Ruské federaci.
Ciorba předpokládá, že příkaz k uspořádání takového sjezdu v Tiraspolu přišel z Moskvy. „Proto ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že Moskva nenechá své občany v Podněstří na holičkách,“ domnívá se Ciorba.
Vyzval tzv. poslance regionu, aby nedopustili přijetí tohoto rozhodnutí, které by Putinovi poskytlo „legální záminku k úderu na území Moldavska včetně Podněstří, pod jakoukoli záminkou“.
Podněstří neboli Podněsterská moldavská republika je de iure součástí Moldavska, de facto však nezávislým státem od roku 1991. K roku 2022 v něm žilo přibližně 347 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Tiraspol.
Jak opoziční politik varoval, tak se ve středu stalo. „Představitelé separatistické republiky Podněstří přijali rezoluci kritizující Kišiněv a žádající ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva,“ informovala na síti X Česká televize.
Představitelé separatistické republiky Podněstří přijali rezoluci kritizující Kišiněv a žádající ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva.
— ČT24 (@CT24zive) February 28, 2024
Ondřej Krutílek, šéf kanceláře europoslance Alexandra Vondry, se obává, že se ve východní Evropě schyluje k další vážné eskalaci a zhoršení bezpečnostní situace. „Zvací dopis separatistů z Podněstří neznamená nic jiného, než že Rusko obsadí další území, které mu nepatří. Z toho vyplývá jen jedno: Západ musí maximálně podporovat Ukrajinu, aby se dokázala ruské imperiální rozpínavosti ubránit. A pokud skutečně dojde k obsazení části Moldavska, musí i Moldavsko vědět, že má naši pevnou podporu,“ uvedl Krutílek.
Ve východní Evropě se schyluje k další vážné eskalaci a ke zhoršení bezpečností situace. Zvací dopis separatistů z Podněstří neznamená nic jiného, než že Rusko obsadí další území, které mu nepatří.
— Ondřej Krutílek (@ondrejkrutilek) February 28, 2024
Z toho vyplývá jen jedno: Západ musí maximálně podporovat Ukrajinu, aby se… pic.twitter.com/gAM5z98TTj
Situaci komentoval také reportér iDNES Josef Kopecký. „Je mi líto Moldavska, že není v NATO, a navíc je v něm silná ruská menšina včetně separatistů z Podněstří. Válečnému zločinci Putinovi by dalo pohlcení Moldavska šanci útočit na Oděsu ze západu i na celou západní Ukrajinu... Lze čekat další migrační vlnu,“ varoval Kopecký.
Je mi líto Moldavska, že není v NATO, a navíc je v něm silná ruská menšina, včetně separatistů z Podněstří.
— Josef Kopecký (@PepaKopecky) February 28, 2024
Válečnému zločinci Putinovi by dalo pohlcení Moldavska šanci útočit na Oděsu ze západu i na celou západní Ukrajinu...
Lze čekat další migrační vlnu.https://t.co/jotQrSWUmM
Velmi podobný scénář totiž probíhal v roce 2022, kdy Ruská federace uznala nezávislost separatistických regionů na východě Ukrajiny, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Těm pak ruská armáda vyjela na pomoc před údajným útlakem ze strany ukrajinské vlády.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
