Už minulý týden varoval podněsterský opoziční politik Ghenadie Ciorby, že takzvaný podněsterský kongres požádá Moskvu o připojení Podněstří k Rusku. Ciorby varoval, že se poslanci následně rozhodnou přijmout žádost Moskvy ohledně připojení separatistického regionu k Ruské federaci.

Ciorba předpokládá, že příkaz k uspořádání takového sjezdu v Tiraspolu přišel z Moskvy. „Proto ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že Moskva nenechá své občany v Podněstří na holičkách,“ domnívá se Ciorba.

Vyzval tzv. poslance regionu, aby nedopustili přijetí tohoto rozhodnutí, které by Putinovi poskytlo „legální záminku k úderu na území Moldavska včetně Podněstří, pod jakoukoli záminkou“.

Podněstří neboli Podněsterská moldavská republika je de iure součástí Moldavska, de facto však nezávislým státem od roku 1991. K roku 2022 v něm žilo přibližně 347 tisíc obyvatel. Hlavním městem je Tiraspol.

Jak opoziční politik varoval, tak se ve středu stalo. „Představitelé separatistické republiky Podněstří přijali rezoluci kritizující Kišiněv a žádající ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva,“ informovala na síti X Česká televize.

Představitelé separatistické republiky Podněstří přijali rezoluci kritizující Kišiněv a žádající ruský parlament o ochranu před tlakem Kišiněva.

— ČT24 (@CT24zive) February 28, 2024

Ondřej Krutílek, šéf kanceláře europoslance Alexandra Vondry, se obává, že se ve východní Evropě schyluje k další vážné eskalaci a zhoršení bezpečnostní situace. „Zvací dopis separatistů z Podněstří neznamená nic jiného, než že Rusko obsadí další území, které mu nepatří. Z toho vyplývá jen jedno: Západ musí maximálně podporovat Ukrajinu, aby se dokázala ruské imperiální rozpínavosti ubránit. A pokud skutečně dojde k obsazení části Moldavska, musí i Moldavsko vědět, že má naši pevnou podporu,“ uvedl Krutílek.

Ve východní Evropě se schyluje k další vážné eskalaci a ke zhoršení bezpečností situace. Zvací dopis separatistů z Podněstří neznamená nic jiného, než že Rusko obsadí další území, které mu nepatří.

Z toho vyplývá jen jedno: Západ musí maximálně podporovat Ukrajinu, aby se… pic.twitter.com/gAM5z98TTj

— Ondřej Krutílek (@ondrejkrutilek) February 28, 2024

Situaci komentoval také reportér iDNES Josef Kopecký. „Je mi líto Moldavska, že není v NATO, a navíc je v něm silná ruská menšina včetně separatistů z Podněstří. Válečnému zločinci Putinovi by dalo pohlcení Moldavska šanci útočit na Oděsu ze západu i na celou západní Ukrajinu... Lze čekat další migrační vlnu,“ varoval Kopecký.

Je mi líto Moldavska, že není v NATO, a navíc je v něm silná ruská menšina, včetně separatistů z Podněstří.
Válečnému zločinci Putinovi by dalo pohlcení Moldavska šanci útočit na Oděsu ze západu i na celou západní Ukrajinu...
Lze čekat další migrační vlnu.https://t.co/jotQrSWUmM

— Josef Kopecký (@PepaKopecky) February 28, 2024

Velmi podobný scénář totiž probíhal v roce 2022, kdy Ruská federace uznala nezávislost separatistických regionů na východě Ukrajiny, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Těm pak ruská armáda vyjela na pomoc před údajným útlakem ze strany ukrajinské vlády.