EU se podle Jourové aktuálně vypořádává se třemi výzvami ohledně ukrajinských médií. Jde o bezpečnost žurnalistů, pomoc s ekonomickým přežitím a udržením nezávislosti sdělovacích prostředků a o boj s dezinformacemi, které šíří Kreml.

Před válkou se pomoc EU zaměřovala zejména na budování kapacit a vzdělávání, nyní jde podpora přímo do ukrajinských nezávislých sdělovacích prostředků. Znamená to například finanční pomoc na zaměstnance a na provoz, opatření týkající se kybernetické bezpečnosti nebo financování ochranného vybavení, jako jsou neprůstřelné vesty.

Za zásadní považuje Jourová boj s ruskými dezinformacemi. Připomněla, že některé z protiruských sankčních balíčků, které EU přijala, zahrnovaly také některé sdělovací prostředky, jako Russia Today nebo Sputnik. Chystaný devátý balíček podle eurokomisařky může obsahovat další, které nechtěla nazvat médii, ale nástroji válečné propagandy ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zmínila také myšlenku vzniku rádia Svobodné Rusko po vzoru Svobodné Evropy. „Věřím, že mnoho ruských občanů chce slyšet jiné zprávy než ty, které slyší od Kremlu,“ uvedla Jourová. Nešlo by o propagandu, ale o informování o skutečné situaci, doplnila.

Práce novinářů na Ukrajině je podle Jourové důležitá i proto, že se podílí na sběru důkazů o možných válečných zločinech. Shromažďování důkazů začalo v 14 členských státech EU, zapojil se také Mezinárodní trestní soud (ICC).

Nezávislá média jsou podle Jourové obecně důležitá. Svoboda vyjadřování je podle ní jedním ze základů, na kterých byla EU vystavěna. Nezávislá a kvalitní média jsou zásadní pro poskytování faktických a důvěryhodných informací, aby občané mohli dělat informovaná rozhodnutí a účastnit se demokratického procesu, míní. Zdravé a svobodné mediální prostředí je podle Jourové důležité také k boji proti organizovaným dezinformačním kampaním.

„Takové kampaně nekončí na národních hranicích. Všichni máme společný zájem bojovat proti nepřátelským a poškozujícím dezinformačním kampaním v EU i v zemích Východního partnerství,“ řekla Jourová. EU podle ní podporuje nezávislé mediální prostředí ve východních zemích více než 30 miliony eur (zhruba 730 milionů korun).

Nejenže EU navyšuje finanční pomoc, ale také si stanovila ambiciózní cíl podpořit minimálně 120 nezávislých sdělovacích prostředků a 2000 novinářů v příštích několika letech, uvedla dále Jourová. Pomoc EU se podle ní zaměřuje na posilování plurality médií, svobody, žurnalistických dovedností a profesionalismu. Se zeměmi spolupracuje EU mimo jiné také na zlepšování mediální legislativy, podporuje také lokální mediální iniciativy, dodala.