„Náš cyklus hodnot končí a my se musíme sami rozhodnout, jaké jsou naše hodnoty, jaké hodnoty chceme vytvářet, jaké hodnoty chceme žít, kam a jak směřovat naši budoucnost. Jsem přesvědčen, že v naší zemi žijí lidé, kteří jsou schopni porozumět a vytvořit unikátní a efektivní model prosperity," zakončuje své nedávno sepsané úvahy nazvané Hodnoty Rostislav Čuba, jediný syn úspěšného předsedy JZD Slušovice a pozdějšího senátora, který byl vyznamenán medailí Za zásluhy, Františka Čuby, který zemřel před čtyřmi lety v červnu 2019. ParlamentníListy.cz se po domluvě s autorem rozhodly Vám některé jeho úvahy zprostředkovat.

Impérium lží a dluhů

„Uvnitř samotných USA se objevují hlasité obavy z rostoucího ‚impéria lží a dluhů“, které by mohlo ohrozit společenský a hodnotový základ a negativně ovlivnit stabilitu dolaru, který Spojené státy dlouhodobě prosazovaly ve světě," zamýšlí se Čuba na úvod. "Federální rezervní systém (FED je centrální bankovní systém USA a nezisková společnost, která není nikým formálně vlastněna, pozn. red.) začal tisknout peníze v podstatě od svého založení v roce 1913. Svět prošel od té doby různými krizemi, které FED vždy jen posílil. Zlomový okamžik nastává v roce 2008.Od tohoto okamžiku začíná konec kapitalistického systému, kdy růst hodnot je pomalejší než růst dluhu.“

V dnešní době je podle Rostislava Čuby v rámci kapitalismu většina bohatství soustředěna v rukou malého procenta populace, což vede k nerovnoměrnému rozdělení bohatství, které nebylo získáno prací a vytvářením nových hodnot, ale především prostřednictvím tisku nových peněz, které nebyly podloženy reálnými hodnotami. Soukromé vlastnictví se prosté většiny netýká. A jako důkaz, že jsou vytvářená nová pravidla a podmínky, aby prostá většina nic nevlastnila, doplnil obrázek Světového ekonomického fóra, na kterém je pohledný rozesmátý chlapík s nápisem: „Nebudete vlastnit nic. A budete šťastní.“

„Aniž bychom si toho možná byli vědomi, současný svět funguje na základě Marxova pojetí dělby práce. Zjednodušeně lze říci, že práce je rozdělena na specializované a oddělené činnosti, což vede k atomizaci a ztrátě autonomie jednotlivých pracovníků. Anglosaský systém tento model ještě vylepšuje a zneužívá ho k distribuci finančních prostředků za vykonanou práci. Tato distribuce finančních prostředků jim zaručuje tok nadhodnoty do jednoho centrálního bodu,“ popisuje dál a naznačuje řetězec výroby konkrétního produktu.

Pro lepší pochopení vytvořil pět kategorií zemí, které se podílejí třeba na výrobě automobilu. V první kategorii se obvykle nacházejí rozvojové země, které poskytnou zahraničním investorům možnost těžit jejich nerostné bohatství. Další země zpracovávají různé suroviny na jednoduché výrobky, které jsou pak odesílány k finální produkci, tedy k výrobě celého auta, do zemí třetí kategorie. Ve čtvrtých zemích se nacházejí sídla „mateřských“ komerčních bank, které mají dceřiné banky v zemích nižší kategorie, a nadnárodní korporace, které realizují a řídí investice. V páté a poslední kategorii zemí se nacházejí majitelé peněz, kteří spravují měny a určují měnovou politiku. Pokud chceme ale podle Čuby ukončit takový systém, musíme vymyslet jiný, jinak by došlo k anarchii.

Jak slábne dolar

„V roce 2008 čelily Spojené státy pádu finančního systému a burz. Od té doby začal růst dluh rychleji než hodnoty. Jinými slovy, zisky v západní společnosti jsou nyní vytvářeny na úkor jiných ztrát. Pokud by západní svět nedotoval své ekonomiky, došlo by k totálním bankrotům,“ popisuje dále syn známého slušovického hospodáře. Přibližuje společenství BRICS, tedy hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, s tím, že na srpen 2023 je svoláno jeho další zasedání, kde se bude rozhodovat o přijetí nových členů. Přihlášku má podánu devatenáct zemí a dalších deset států se zajímá o podmínky členství. Očekává se, že název se změní na BRICS+.

„USA donedávna tiskly peníze, ale tyto nově natištěné peníze neumisťovaly na svůj vlastní trh. Místo toho byly tyto peníze umístěny v zahraničí a za tyto ‚peníze ze vzduchu‘ bylo dovezeno zboží, tedy hodnota. To umožnilo udržet rovnováhu na americkém trhu mezi hodnotou a množstvím peněz. Tato rovnováha fungovala za předpokladu, že globální dělba práce fungovala jako dobře namazaný stroj. Díky tomuto toku hodnot ze zahraničí do USA se udržovala nízká inflace a dostatek levného zboží. Rusko se rozhodlo vystoupit ze systému dělby práce, který byl ideologicky formován takzvanými majiteli peněz. Místo toho, aby své příjmy investovalo do spotřeby, jako například Saúdská Arábie, vytvořilo fond a začalo se připravovat na budoucí časy bez amerického dolaru. Tímto krokem de facto vystoupilo z dělby práce. Následně začalo postupně prodávat americké dluhopisy... Rusko bylo následováno Čínou, která od roku 2010 realizuje své obchody i v jiných měnách, než jsou americké dolary. Tím se snižuje globální potřeba těchto dolarů...“ pokračuje  R. Čuba s tím, že federální dluh USA je nesplatitelný.

„Důležité je také si uvědomit, že pokud se dolar přestane používat pro vyrovnávání obchodů s energetickými surovinami, budou reálné příjmy USA klesat. Banky již nyní čelí tlaku v důsledku postupného vybírání úspor – a dolar je pod nevídaným tlakem, který by mohl vést k jeho zhroucení. V takové situaci budou banky neochotné nakupovat další dluhopisy z obav z vlastního bankrotu a budou čekat na další vývoj, zda nezkrachují i další státy, které jsou předlužené. Důsledkem toho bude, že ministr financí nebude schopen prodat žádné dluhopisy a bude nucen oznámit premiérovi, že stát není schopen naplnit svůj deficitní rozpočet. Premiér pak bude muset oznámit, že důchodci obdrží pouze 20 % svých důchodů, státní zaměstnanci dostanou jen 30 % svých platů a za návštěvu u lékaře bude nutné platit v hotovosti,“ naznačuje R. Čuba další vývoj.

Jak dále píše, americký ekonom a finančník Peter Schiff tvrdí, že pokud by se dolar stal méně používanou rezervní měnou ve světě, mohl by ztratit až 50 % své hodnoty. Jiný ekonom, John Williams, jde ještě dál, když tvrdí, že existuje možnost, že dolar by mohl ztratit až dvě třetiny své hodnoty. Petr Blahynka ve svých nezávislých výpočtech dospěl k velmi podobnému výsledku, a to že dolar by po svém kolapsu spadl na jednu třetinu své stávající hodnoty.

Dalekosáhlé změny

Rostislav Čuba hospodářské prostředí rozdělil na šest programů s tím, že jde o jeho příspěvek do diskuse. Program živitelský, perspektivní, sociální, finanční, služeb a prostředí pro lidi. V každém naznačuje určité možnosti.

V perspektivním programu zmiňuje mj. tzv vertikální farmy, které představují revoluci v zemědělství: „V současnosti nejsme soběstační ve výrobě zeleniny, a přitom nový přístup by mohl změnit tuto situaci. U tohoto způsobu pěstování se ruší omezení ročního období, šetří se voda a zákazníci mají možnost mít čerstvou zeleninu po celý rok. V Dubaji na poušti již byla tato technologie uplatněna a po roce provozu dospěli k závěru, že měli postavit hned tři až čtyři farmy.“

V programu služeb nabádá k „vytvoření organizace, jež by poskytovala služby občanům, kteří se věnují zahradničení, pěstování plodin nebo chovu zvířat na malé úrovni... V JZD Slušovice byl tento program organizován pod názvem MIKROAGRA a všichni byli překvapeni, jaký byl o takovou činnost zájem.“

Také pléduje za vytvoření komunitních osad podobných izraelským kibucům.

„Společenství známé jako BRICS se rozhodlo jít svou vlastní cestou, odmítlo podřízeně pokleknout a začalo formulovat pravidla pro nové hodnoty. Stojíme na rozcestí. Jsme řízeni hlupáky, kteří nás neustále zadlužují a hovoří o hodnotách, aniž by byli schopni je smysluplně definovat. Jejich vizí budoucnosti je podrobení. Čas na splacení dluhu se nezadržitelně blíží a my si mezitím dalším dluhem kupujeme kousek budoucnosti, abychom si mohli užít ještě trochu současnosti,“ píše závěrem ten, jehož otec byl organizátorem tzv. „slušovického zázraku“. A vyzývá k otevřené diskusi a ke skoncování s lhostejnosti.