„Kauza Voice of Europe“: Manipulovala BIS volby do Evropského parlamentu?

06.12.2024 11:50 | Monitoring

Podivnosti kolem kauzy “Voice of Europe“, při které byla minulý rok nařčena řada aktivních i bývalých politiků ze šíření proruských narativů za úplatky, shrnul v podrobném videu publicista a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek. Provozovatel serveru Voice of Europe Arťom Marčevskij, který měl podle Fialovy vlády uplácet politiky z celé EU hotovostí v řádu několika milonů EUR, přitom sám jezdil v ojetém mercedesu z autobazaru a jeho manželka musela normálně pracovat. Vše dle videa odstartovala redaktorka Deníku N, která ve svých článcích citovala zprávy BIS ještě před jejich oficiálním zveřejněním.

„Kauza Voice of Europe“: Manipulovala BIS volby do Evropského parlamentu?
Foto: Parlamentní listy
Popisek: Petr Bystroň

Fialova vláda minulý rok na základě informací BIS o „odhalení proruské sítě v Česku“ zařadila zpravodajský server Voice of Europe stejně jako dva ukrajinské opoziční politiky Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka na národní sankční seznam. Tento krok odůvodnila tím, že ze strany Voice of Europe mělo údajně docházet k pokusům o „ovlivňování politiky v zemích Evropské unie“. Premiér Petr Fiala (ODS) též pronesl, že mělo jít o proruskou síť, která se v Česku „pokoušela rozvíjet vlivovou operaci, která by měla závažný dopad na bezpečnost České republiky a Evropské unie“. Medvedčuk údajně vše financoval z Ruska a Marčevskij měl vše řídit z Prahy a předávat milionové úplatky různým politikům z celé EU. Oba politici patřili k čelním představitelům ukrajinské Opoziční platformy za život, než tato strana byla Zelenského vládou zakázána.

Štěpánek ve svém dokumentu nejdříve vyvrací tvrzení BIS o tom, že Voice of Europe měla svými članky ovlivnit eurovolby v celé EU: „Máme uvěřit, že prakticky neznámá webová stránka je označena za současnou největší hrozbu pro evropské volby a máme uvěřit, že webová stránka, na jejímž youtubovém kanálu bylo 351 odběratelů, a jejíž příspěvky na síti X lajkovali průměrně dva lidé, je schopná ohrozit celý evropský demokratický systém?“ Následně zpochybňuje tvrzení, že Marčevskij rozdával úplatky v řádu milionů eur různým politikům. Štěpánek upozornil na skutečnost, že Marčevskij bydlel v pronajatém řadovém domku v Líbeznici u Prahy a „manželka údajného distributora milionů na podplácení politiků a rozvrácení Evropské unie“ si „musela přivydělávat“ ve firmě Technika PR ve Strašnicích. Komentář je podkreslen záběry na rozkopané staveniště – výhled z domku údajného milionáře. „A jaký vůz si koupil člověk, který podle BIS údajně žongloval s miliony eur v hotovosti? U tureckého prodejce s ojetinami na předměstí Berlína si koupil ojetý mercedes,“ uzavírá Štěpánek.
 

Štěpánek: Nejde o ruský vliv, ale stoupající preference AfD

Po odmítnutí nařčení ze strany BIS se Štěpánek zamýšlí nad pravými důvody rozpoutání kauzy Voice of Europe těsně před volbami a poukazuje na skutečnost, že „všechno může být jinak, a to, o co tu jde, není ruský vliv, ale stoupající preference AfD“.

Věc skutečně zahájilo mediální propírání zaměřené proti oběma špičkám kandidátky AfD do eurovoleb – Maximiliánu Krahovi a Petru Bystroňovi, přičemž v zájmu zpravodajství českých médíí byl více v Česku známý Bystroň. Z napojení na údajnou „proruskou síť“ kolem mediální společnosti Voice of Europe jej osočily jako první Deník N společně s německým týdeníkem Der Spiegel. Oba servery tvrdily, že „česká kontrarozvědka do Berlína odeslala i jméno poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Přitom BIS údajně sdělila německým tajným službám podezření, že tento politik od proruské sítě dostal peníze. Deník N dále tvrdil, že má existovat nahrávka, která Bystroně zachycuje při přebírání údajných 20 000 eur od Viktora Medvedčuka a Arťoma Marčevského, kteří mají stát za Voice of Europe. Bystroň obvinění z převzetí peněz opakovaně odmítl a označil je za „absurdní“.

Deník N „cituje“ zprávu BIS osm minut před tím, než ji BIS zveřejní

Štěpánek v dokumentu cituje rešerše investigativní novinářky Angeliky Bazalové, která ve svém textu pro Deník To  řešila podrobnosti ohledně informací Deníku N. Ten totiž vydal obsáhlý článek o umístění Viktora Medvedčuka, Arťoma Marčevského a společnosti Voice of Europe na sankční seznam přesně ve chvíli, kdy o věci domluvil premiér Petr Fiala. „Ve 14.08 premiér uzavírá svoje prohlášení, v přímém přenosu děkuje BIS. V redakci Deníku N už jsou jeho slova zapsaná a v téže minutě se článek zveřejňuje,“ tvrdí zkušená novinářka Bazalová a sarkasticky pokračuje: „Nelze než vyjádřit obdiv nad rychlostí redaktorů Deníku N. Dvě minuty před tím, než ČTK klopotně vydává z tiskovky první větu, mají v redakci už z vyjádření premiéra sepsaný celý odstavec a v další vteřině mohou odpálit do éteru dlouhý text o celé kauze založený na informacích od zdrojů,“ poukazuje Bazalová na načasování článku, které naznačuje, že se k Deníku N dostávají informace dříve, než je mají další média včetně těch veřejnoprávních.

Za „pozoruhodné“ Štěpánek označuje rovněž, že text zveřejněný na webu Deníku N obsahuje oficiální citaci BIS, přestože ta v danou chvíli ještě veřejně neexistovala. BIS ji totiž dle pozorování Angeliky Bazalové zveřejnila až 8 minut po uveřejnění článku.


„Vyšetřování skončilo, zapomeňte“


Zatímco ředitel BIS Michal Koudelka v pořadu 168 hodin vše označil za „velmi, velmi úspěšnou akci, která ruské operace v téhle oblasti v tuto chvíli zastavila“, bezpečnostní analytik Jan Schneider celou roli kontrarozvědky v této kauze tvrdě zkritizoval. Pro Echo24 zdůraznil, že BIS nemá v zákoně uložen „jakýkoliv kontakt s veřejností – čili v tuto chvíli BIS koná mimozákonně ne-li protizákonně“.

A co mělo být hlavním cílem dle Štěpánka? „Diskreditační akce se evidentně vydařila. Politikům, tajným službám a médiím hlavního proudu se ruku v ruce podařilo srazit preference AfD o 6 %,“ komentuje Štěpánek z éteru, zatímco na obrazovce je grafika německé veřejnoprávni televize ARD, ve které se chlubí tím, jak svým zpravodajstvím stlačila preference opoziční AfD o šest procent. „Před evropskými volbami vyšlo o téhle kauze jen v Německu 254 článků, po volbách už jen 5… Vyšetřování skončilo, zapomeňte,“ doplnil Štěpánek.

BIS zmínila jen tři jména

Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha v rozhovoru pro iDnes.cz v dubnu uvedl, že BIS nikdy žádná jména kromě jmen tří subjektů, jež následně byla zařazena na sankční seznam, nezmínila. Zpochybnil tak nařčení, že by BIS podezřívala z převzetí ruských peněz německého poslance Petra Bystroně z AfD.

„Dokumentace k případu Voice of Europe čítá 300 stran. A je potřeba připomenout, že adresátem našich zpráv není veřejnost, ale ze zákona je to předseda vlády, ministři, prezident, případně orgány činné v trestním řízení. A když se podíváte dozadu na různé výstupy, zjistíte, že ani premiér, ani nikdo z ministrů a ani BIS nikdy nezmínili žádná jména, vyjma těch, která se ocitla na sankčním seznamu,“ uvedl mluvčí BIS Šticha doslovně.

Sám ředitel BIS Michal Koudelka v České televizi na kritiku činnosti jeho tajné služby v dané věci řekl, že kritiku nezaznamenal a „v podstatě ho příliš nezajímá“.

Pro Parlamentnílisty.cz se poté ke Štichově rozhovoru vyjádřil i samotný Bystroň. „Vyjádření mluvčího BIS potvrzuje rešerše investigativního amerického novináře Shellenbergera, který poukazuje na fakt, že NATO nezákonně využívá placená NGO jako Correctiv a Evropské hodnoty k očerňování opozice a k manipulaci voleb do Evropského parlamentu,“ uvedl Bystroň.

Dle zmíněného výzkumu investigativního novináře Michaela Shellenbergera, na kterého se německý poslanec ve svém vyjádření odkazuje, mají obvinění Deníku N a Der Spiegel silný vliv na německé volby do Evropského parlamentu.

 

 

 

 

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

MUDr. Jiří Mašek byl položen dotaz

Jak navrátit důvěru lidem ve stát?

Jestli vám rozumím správě, za poklesem důvěry lidí ve stát vidíte působení této vlády. Podle mě je teda problém mnohem hlubší a přesahuje tuto jednu vládu, ale spíš by mě zajímalo, jak budete chtít tuto důvěru obnovit? A divíte se, že lidí státu nevěří, když se většina z nás má stále hůř, i když řád...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Kauza ukazuje jak kvalitní máme tajné služby., Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseriva , 06.12.2024 12:14:28
Nedovedou ani vyrobit věrohodné dezinfo. Na ricinového agenta se nachytal akorát Kolář mladší, který se schovával ve sklepě. Vrbětice byly tak jasné, že je ani nedali k soudu. A z Bystroně se taky nic nepodařilo vytvořit.

|  17 |  0

Další články z rubriky

Nora Fridrichová odkryla „pravdu“ kolem vydání Okamury

11:51 Nora Fridrichová odkryla „pravdu“ kolem vydání Okamury

Kriminalisté požádali sněmovnu o vydání předsedy SPD a poslance Tomia Okamury k trestnímu stíhání ve…