Český průmysl má problémy. Poslední data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázala, že průmyslová produkce v červenci, v srpnu i v září poklesla. Vzhledem k tomu, že jde o třetí pokles po sobě, lze říct, že se český průmysl ocitl v recesi. Ta se navíc prohlubuje, protože zatímco v srpnu poklesla výroba o1,7 procenta, v září už to bylo 5 procent.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa spolu s kolegy upozornil, že v maloobchodu tržby klesaly výrazněji, než se čekalo. Meziročně o 4,4 procenta. Trh prý při tom čekal pokles jen o asi 3,2 procenta. Rostly především tržby za počítače a komunikační zařízení. Na jiném nepotravinářském, ale i potravinářském zboží lidé podle všeho výrazně šetřili.

Skořepa však vidí, že Česko ohrožují i těžkosti německého průmyslu.

„Ve stínu dat o českém maloobchodu trochu zanikla včerejší informace, že německá průmyslová produkce zaznamenala meziroční pokles o dost nepříjemných 3,9 %. Chtělo by se říct, kam se německý průmysl hrabe na český (bohužel): Ten v září poklesl meziměsíčně o 1,8 %, a tedy meziročně o 5 %. Ovšem třeba o měsíc dřív byla relace opačná: Německý průmyslový meziměsíc byl –0,2 %, kdežto český byl na rovné nule,“ napsal ekonom Skořepa v analýze publikované na stránkách České spořitelny.

„Lepší je dívat se na delší trend. A tento pohled není hezký – ani v Německu, ani v Česku. V obou případech jde o poměrně velmi průmyslové ekonomiky, takže chabý vývoj průmyslu je významnou součástí vysvětlení, proč obě tyto ekonomiky mají potíže překonat úroveň aktivity dosaženou už před covidem, zatímco celý zbytek Evropy už je více či méně zřetelně nad touto úrovní,“ pokračoval ekonom. Nabídl také vysvětlení, proč je na tom německá, a především česká ekonomika tak špatně.

Prý je to jednak kvůli rostoucí konkurenci Číny, ale také kvůli přílišné byrokracii a zkostnatělé státní správě. To jsou dlouhodobé problémy, s nimiž se podnikatelé porovnávají všelijak, ale Skořepa upozornil, že teď do třetice všeho zlého dopadly jako rána na podnikatele drahé energie.

Významná role dražších energií jasně vysvítá při pohledu na to, jak se vede různým konkrétním průmyslovým odvětvím. Tento pohled ukazuje zřetelnou nepřímou úměru mezi energetickou náročností daného odvětví a letošním průměrným meziročním tempem jeho růstu,“ upozornil Skořepa.

Z dlouhodobého hlediska podle Skořepy prodražuje energie evropský Green Deal, ale také pomalé tempo budování robustnějších přenosových sítí, „které by dokázaly přenést energii z větrného severu Německa na tamní energeticky hladový jih“. „A k tomu ještě tvrdohlavé německé odhodlání skoncovat s tamními atomovými elektrárnami. Vedle těchhle víceletých posunů je zde i jeden šok relativně nedávný, který je nejspíš hlavním důvodem, proč to zrovna letos začalo v průmyslu v obou zemích drhnout: Konec dodávek levného ruského plynu,“ doplnil ekonom.

České průmyslové podniky mají podle Skořepy dvě možnosti: Buď najít nějaké efektivnější postupy, které vykompenzují vysoké ceny energií, nebo se přestěhovat do zemí, kde mají energie levnější. Třeba i mimo Evropu.