Profesor má za to, že EU a NATO jsou dvě nejúspěšnější instituce v historii, co se společné zahraniční politiky týče. Nicméně evropská zahraniční politika do značné míry závisí na vztahu se Spojenými státy. Pravil, že Evropané přijali svět, ve kterém bezpečnost evropským státům zajišťuje Amerika. „Na oplátku Evropané dělají to, co od nich USA chtějí v oblasti zahraniční politiky,“ poznamenal. Tedy Evropa samostatnou zahraniční politiku nemá. Dle profesora to není zdravý vztah.
Evropa se prý nikdy nestane regionálním hegemonem, bez USA rozhodně ne. USA jsou dle něho lepidlo, které drží Evropu pohromadě, a kdyby se Evropané museli starat sami o sebe, muselo by si například Německo bezpečnost zajišťovat samo a to by vyvolávalo nespokojenost u okolních států. Proto se evropským státům americké zajištění bezpečnosti zamlouvá, neboť mezi sebou nemusí soupeřit a mohou místo toho bohatnout. Jenže to vytváří závislost a nutnost poslouchat USA. Expanze NATO na Ukrajinu je perfektní příklad, míní Mearsheimer, a vzpomenul, jak Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy byli v roce 2008 proti se slovy, že to bude katastrofa, ale USA si prosadily svou. Kdyby tehdy dokázali USA vzdorovat, nebyla by Evropa v dnešních potížích, odhadl ještě.
Pokud by USA z Evropy odešly, Evropa by se dle mínění profesora rozpadla a každý stát by si musel zahraniční politiku dělat sám. „Evropané jsou v hrozné situaci, kdy musí následovat diktát Spojených států, aby Američany v Evropě udrželi,“ řekl. Dobré řešení prý neexistuje, má za to, že není v zájmu Evropy se od USA odtrhnout a zájem mít ochranný deštník USA nad hlavou je hluboký. Nicméně by Evropané měli více tlačit proti, když Američané přijdou s hloupými návrhy.
„Myslím, že by dávalo smysl, kdyby Francie, Německo a evropské země bránily rozšiřování NATO a více tlačily na USA, aby ukrajinskou válku ukončily dohodu mnohem dříve. Potom, co začala. Ale netlačily, následují Američany, a dopadne to tak, že Rusové na Ukrajině vyhrají, což bude mít opravdu negativní následky pro NATO a obecně pro Evropu,“ odhadl.
Jaké následky? NATO na konflikt vsadilo svou reputaci. A když Rusové vyhrají a Ukrajinci prohrají, tak to bude velká rána a alianci to oslabí a začnou v ní rozkoly. Například mezi Francií a Německem nebo Maďarskem a dalšími státy. Nemluvě o tom, že by Evropané začali zpochybňovat transatlantickou vazbu, schopnost Američanů dělat správná rozhodnutí a chránit je. „Takže si myslím, že tu budou hodně negativní následky, až se ukáže, k jakému selhání došlo na Ukrajině. Což došlo,“ prohlásil.
Nicméně, selhání na Ukrajině podle něho nepovede k tomu, že se Rusko odhodlá po Ukrajině pokračovat dál. „To je mýtus, který byl na Západě rozšířen, aby se posílila nadále trvající podpora Ukrajiny,“ podotkl s tím, že řada lidí v Evropě i v USA už pochopila, že podpora Ukrajiny je kontraproduktivní..
Proto se v hrozbách přitvrzuje a Rusko je vydáváno za druhou inkarnaci SSSR nebo Třetí říše, které když nebude zastaveno, tak dobude Evropu až k Dunkirku. „To je nesmysl, Rusové nemají vojenské schopnosti a ani zájem dobýt celou Ukrajinu. Je důležité si to uvědomit. Lidé mluví o dobývání zemí za Ukrajinou? Nejsou ani důkazy o tom, že chtějí dobýt celou Ukrajinu,“ řekl. A že to tvrdí tajné služby? Mearsheimer to odbyl s tím, že kdyby to tajné služby měly skutečně zjištěné, uniklo by to už dávno.
Rusové podle něho nechtějí zaútočit na státy NATO a dostat se do války se Spojenými státy. „To by bylo hloupé. Proto Rusové nikdy neprojevili zájem dobýt státy na Baltu. Rusové mají zájem o jednu věc, aby Ukrajina nebyla v NATO. Nemají zájem o dobývání zemí ve východní Evropě. Tam už byli, mají to za sebou a moc dobře to nedopadlo. Rusové po roce 1989 byli šťastní, že se z východní Evropy stahují. Okupování a řízení východní Evropy byla noční můra. Museli vtrhnout do Maďarska v roce 1956, museli vtrhnout do Československa v roce 1968, potlačit německou vzpouru v roce 1953, jednat se zeměmi jako Rumunsko a Albánie, které jim neustále přidělávaly starosti,“ vypočítával profesor s tím, že Rusové vědí, že okupovat území, kde je lidé nemají rádi, vede k povstáním a problémům. Problémům, které za to nestojí.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta