Že lidé už nemají chuť platit koncesionářské poplatky? Podle člena Rady ČT Tomáše Samka je to jinak. „Pokud by lidé neměli chuť platit, dříve nebo později by se to projevilo hlasitě vyslovenou či jinak uplatněnou nevůlí platit koncesionářské poplatky: ničeho takového nejsme svědky, aspoň ne v měřítku, které by stálo za řeč a vypovídalo by o tom, že v této věci má Česká televize výraznější problém,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

„Už jenom z principu. My Češi jsme taková mentalita, že když něco dostáváme jakoby zadarmo, tak si toho tolik nevážíme,“ poznamenal k vyjádření Samka nový předseda volebního výboru, který bude mít dříve nebo později materiály spojené s veřejnoprávními médii na stole, poslanec Stanislav Berkovec z hnutí ANO. Sám považuje koncesionářské poplatky za lepší řešení než platby ze státního rozpočtu, i když připouští, že se setkává s názory, že lidé nechtějí za veřejnoprávní televizi platit. Příznivější má ohlasy na Český rozhlas.

Další člen volebního výboru, poslanec a předseda STAN Petr Gazdík, s názory Samka příliš nesouhlasí. Připomenul, že naší povinností v demokracii je nejen znát svá práva, ale i povinnosti a mezi povinnosti patří dodržování zákonů. „Jestli se mi nějaký zákon líbí, nebo nelíbí, to už je jiná věc. Mně se také, a myslím, že ani vám, ani vašim čtenářům, nelíbí platit daně. Když si ale řekneme, že se mně nelíbí platit daně a přestanu je platit, tak zrušíme stát? Že nebudeme mít obranu, bezpečnost, placené školy a nemocnice? To je nesmysl,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz. To samé podle něj platí i pro koncesionářské poplatky. „Má to svůj důvod a povinností občana je respektovat zákony, a ne je zpochybňovat. To by pak byla anarchie,“ dodal. Sám se nedomnívá, že by nějak zásadně proti nim lidé protestovali. „Jsou některé populistické výkřiky politiků, o kterých třeba veřejnoprávní média informují pravdivě a jim se to nelíbí. Chápu.“ 
Celou debatu o poplatcích vnímá takto: „V čase hybridní války, ovlivňování médií, různých pochybných serverů, dezinformací to vidím jako součást útoku na nezávislost veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas jsou jedním z posledních ostrůvků žurnalistiky, která nemusí být na ničem a na nikom závislá.“