V hypermarketu Globus jsou v akci rajčata za necelou padesátikorunu a lidé se o ně pomalu pobijí. Až většinou u pokladen zjistí, že cena je za půl kila, tedy 500 gramů. Takže vlastně jsou za stovku. Povětšinou polská, z Beneluxu a občas také ze Španělska.

Rozhoduje cena?!

„Jsou to amarouny, nechutné oranžovočervené bláto,“ brblá nad nabídkou paní středního věku. Naopak mladá maminka si hrne do košíku sáček za sáčkem. Keříčková malá rajčátka jsou za 200 korun kilo. Opět jižní Evropa. A pak balení těch z Maroka. A jinde zase ze Senegalu. „Jediné, co je dobré, je sluníčko,“ říká postarší muž. „Ostatní už je jen chemie.“

Česká malá rajčátka, v balení po 250 gramech, jsou za 89 korun. V akci, která se právě neděje ani v jiných supermarketech, se dostanou na hranici 50 korun za balení. Je to tak do patnácti kusů minirajčátek v balení. V „plné palbě“ kus – „jednohubka“ v průměru pět korun.

A okurky? Španělská za třicet korun jedna. Jsou od kusu, ne za kilo. To jsou polní okurky, které stojí 80 korun. Rozdíl je v tom, že ty polní se rozhodně nedoporučují jíst celé, ale je lepší je oloupat. Na rozdíl od salátových skleníkových, které se konzumují celé, i když „… pořád před sebou vidím tu kauzu ve Španělsku, kdy byly zamořeny nějakou močůvkou a celá západní Evropa se posrávala,“ vzpomíná s určitým zadostiučiněním jeden návštěvník hypermarketu, který je prý zemědělec. Otázkou je, zdali to nebylo určité vyřizování si účtů či konkurenční boj.

Pravým opakem marketů a velkých skleníků je malá firmička nedaleko Plzně. Pomalu byste fóliovníky ani nenašli. Bohemia South Import s.r.o. z Dýšiné je neznámá v místě, natož v krajském městě, vzdáleném zhruba patnáct kilometrů. Její produkty si berou především malí nezávislí obchodníci – ostatně na ně nás zavedl Richard Schwarz ze sadů ve Vranově na Rokycansku, který do své improvizované malé prodejničky kupuje mimo jiné právě rajčata a okurky z Dýšiné.