V rámci festivalu Prague Pride se v Duhovém domě na Slovanském ostrově konala i debata o tom, jak utvořit „duhovou rodinu“. Kromě manželství pro všechny, stabilní agendy aktivistů žijících ze sexuálních menšin, došlo i na téma, jak si pořídit děti. A to je v této komunitě zásadní otázka i z pohledu práva. ParlamentníListy.cz proto oslovily Danielu Kovářovou, senátorku z ústavně-právního výboru a předtím dlouhé roky advokátku zaměřující se na rodinné právo.

Na letošní Prague Pride byla díky zákonodárné iniciativě za „manželství pro všechny“ velkým tématem „duhová rodina“. A to včetně ožehavého tématu, jak si gay či lesbické páry mohou pořídit děti. V jedné z debat ocenila ředitelka vzdělávacích projektů neziskové organizace Prague Pride Tereza Kadlecová, že v Česku je velmi snadné sehnat anonymního dárce genetického materiálu a vše se děje velmi diskrétně.

V této souvislosti se rovněž pochvalně vyjádřila k tomu, že je zde navzdory zákonům a mezinárodním úmluvám takovým dětem odpíráno právo znát své biologické rodiče. V jiných zemích se v osmnácti letech mohou dozvědět, kdo to je, v Česku to kvůli důsledné anonymitě možné není. Český systém byl paní Kadlecovou popsán tak, že „jakoby systematicky porušuje právo dítěte“.

S pokrokem v medicíně a genetice se navíc „technické“ možnosti pořízení dítěte nadále rozšiřují. Možnosti oplodnění vajíčka či odnošení dítěte jinou ženou přinášejí otázky nejen medicínské, ale i etické a právní.

„Surogátní mateřství“, jak se náhradní odnošení dítěte nazývá po anglosaském vzoru, totiž vyžaduje právní úkon, jímž jsou rodičovská práva převedena z ženy, která dítě odnosila (a jeho narozením se de iure stala matkou), na ty, kteří si ji na odnošení dítěte najali.

Jana Jochová pro ParlamentníListy.cz upřesnila, že v USA, kde soukromé právo stojí na velké smluvní volnosti a dohodnout lze téměř cokoliv, jsou už při dohodě uzavírány smlouvy o převodu rodičovských práv hned po narození dítěte a soudy tyto dohody akceptují. Tento systém se utvořil praktickým užíváním. To ale v evropské kontinentální právní kultuře nejde, zde musí pravidla nastavit zákonodárce.

A v českém právu doposud taková právní úprava chyběla. Přitom pokusy o takové „surogátní“ odnošení dítěte se začínají šířit, podle Jany Jochové z Aliance pro rodinu, se kterou ParlamentníListy.cz hovořily, se jejich počet z indicií odhaduje v desítkách až stovkách.

Trestat se tak dala pouze žena, která dítě odnosila, za svěření dítěte do moci jiného. Objednatelé byli mimo.