„Je jen dobře, že na Primě pozvali do nějakého reality show pořadu českou muslimku. Bez ohledu na všemožné politické střety tak všichni mohou od konkrétní (nepolitické) osoby slyšet, co podle ní také nařizuje islám. Ona sama to tak říká, ať už to opřeme o sebevědečtější teologický výklad, nebo ne. Samozřejmě, jedna žena nereprezentuje všechny muslimy, ale to snad nikdo netvrdí,“ podotýká Janda k vystoupení Ekatěriny. Ta mimo jiné uvedla, že nepije alkohol a neseděla by s lidmi, kteří jej pijí, ani u jednoho stolu. Dále také třeba podotkla, že s manželem se před svatbou viděla asi třikrát či čtyřikrát, protože jinak se to nesmí.

„Jasně, může to být spíše kulturní záležitost, a nikoliv islám, jak ona sama tvrdí. O tom můžeme vést sáhodlouhé debaty. A o to jednodušší by to mohlo být změnit, když by se to neopíralo o svaté slovo ze sedmého století. Výsledkem však je, že si konkrétní člověk vzal partnera, kterého předtím neznal. Protože je k tomu dotlačen pravidly, která tak nápadně připomínají nesvobodu, že?“ uvedl také Janda.

Podle něj je důležité od běžných lidí zažívajících praxi slyšet, jak v denních záležitostech lidského života vnímají základní svobody, které tu dneska díkybohu máme. „Třeba svobodu volby. Svobodu volby manžela nebo svobodu volby rozvést se. Nebo svobodu volby od jakéhokoliv náboženství odejít. Přesně o tom je také potřeba hovořit. Protože systémy, které cíleně popírají svobodu volby, nejsou jenom roztomile rozmanité, ale jsou prostě přinejmenším nesvobodné,“ uzavřel Janda.

Celý příspěvek Jakuba Jandy na facebookovém profilu:

Je jen dobře, že na Primě pozvali do nějakého reality-show pořadu českou muslimku.

Bez ohledu na všemožné politické střety tak všichni mohou od konkrétní (nepolitické) osoby slyšet, co podle ní také nařizuje islám. Ona sama to tak říká, ať už to opřeme o sebevědečtější teologický výklad, nebo ne. Samozřejmě, jedna žena nereprezentuje všechny muslimy, ale to snad nikdo netvrdí.

Třeba když mluví o tom, že se se svým budoucím manželem viděla jen třikrát čtyřikrát před svatbou, protože jinak se to nesmí. Jasně, může to být spíše kulturní záležitost a nikoliv "islám", jak ona sama tvrdí. O tom můžeme vést sáhodlouhé debaty. A o to jednodušší by to mohlo být změnit, když by se to neopíralo o svaté slovo ze sedmého století. Výsledkem však je, že si konkrétní člověk vzal partnera, kterého předtím neznal. Protože je k tomu dotlačen pravidly, která tak nápadně připomínají nesvobodu, že.

Je důležité od běžných lidí zažívajících praxi slyšet, jak v denních záležitostech lidského života vnímají základní svobody, které tu dneska díkybohu máme. Třeba svobodu volby. Svobodu volby manžela, nebo svobodu volby rozvést se. Nebo svobodu volby od jakéhokoliv náboženství odejít.

Přesně o tom je také potřeba hovořit. Protože systémy, které cíleně popírají svobodu volby, nejsou jenom roztomile rozmanité, ale jsou prostě přinejmenší nesvobodné.

Přesně jak napsala Michaela Marksová-Tominová: "Upřímně nesnáším kultury, kde je žena člověkem druhé kategorie. Když ve Vídni v parném létě vidím dvojice, kde ženě z černého hábitu koukají jen oči, zatímco její muž si vykračuje v šortkách a tričku s krátkým rukávem, otevírá se mi kudla v kapse."