„Velice pravděpodobně se tento rok zapíše do historie jako velká změna,“ prohlásil prezident Petr Pavel při rozhovoru pro ČT24 ve Vladislavském sále. „Rozhodně bych nechtěl strašit katastrofickými scénáři, ale to, že se výrazně promění celý světový, bezpečnostní, politický, diplomatický řád, na který jsme po desetiletí byli zvyklí, je asi už zřejmé. A pro nás by z toho mělo vyplynout jediné, a sice že se musíme víc a víc spoléhat sami na sebe,“ řekl Pavel s tím, že až doposud jsme byli zvyklí na to, že náš řád chrání systém mezinárodního práva, bezpečnostních záruk a ekonomických vazeb, nyní se však pravděpodobně jak Evropská unie, NATO i OSN zásadně promění. 

Za mimořádně škodlivé jak pro Českou republiku, tak i pro Evropu Pavel v kontextu proměny světového řádu považuje pocit poraženectví. Tedy myšlenky typu: my jsme moc malí a nestačíme na to, bránit se nemá smysl… Pavel za příklad takového smýšlení připomněl události roku 1938 spojené s mnichovskou dohodou. Naopak připomněl Finsko, které úspěšně čelilo sovětské a následně německé agresi během druhé světové války jako příklad národa, který si váží své svobody a hrdosti, a vyjádřil přání, aby takovým za současné situace bylo i Česko.

Bitva za svobodu bude podle jeho názoru probíhat v celé Evropě. „I Evropa si dlouho myslela a namlouvala, že bez Spojených států nic nezmůže. I dnes slýcháme, že bez Spojených států nejsme schopni zajistit evropskou bezpečnost. A já bych byl moc rád, abychom tuto rétoriku už opustili. Abychom si začali uvědomovat, že naše síla je skutečně významná – za předpokladu, že ji dokážeme nasměrovat jedním směrem a mluvit jedním jazykem,“ vyzval prezident k evropské jednotě a vyjádřil naději, že současné globální události povedou k nalezení společného jmenovatele, který posílí sebevědomí a pozici Evropy na mezinárodní scéně.

Euforie 90. let po rozpadu Sovětského svazu a konci studené války vedla podle Pavla k tomu, že evropské státy přestaly vydávat peníze na zbrojení. „Pokud jde o naše obranné schopnosti a naši vůli se bránit, dopustili jsme velký deficit. A teď nastala doba, abychom se vrátili k tomu, že budeme schopni rozhodovat sami za sebe, sami o sobě a budeme schopni zajistit nejenom nám, ale především našim dětem budoucnost, jakou si zaslouží. To znamená bezpečnou, stabilní a v dobrých životních podmínkách. I za cenu toho, že to možná bude bolet,“ řekl Pavel.

Prezident Petr Pavel vyjádřil názor, že představa, že Rusko by se spokojilo pouze s částí Ukrajiny a nechalo další vývoj v Evropě na Evropské unii či NATO, je naivní a ignoruje skutečnou realitu. Poukázal na to, že Rusko se vnímá jako stát v neustálém konfliktu a demonstruje to svými vojenskými operacemi na Ukrajině a hybridními operacemi proti jiným zemím včetně České republiky. „Dnes na Ukrajině používá vyloženě vojenské operace a proti nám používá ty, které my označujeme za hybridní. Tedy psychologické operace, informační operace, kybernetické útoky i včetně podvratných činností,“ vyčetl Pavel a zdůraznil, že tyto aktivity budou pokračovat v různé intenzitě a že je na evropských státech, aby vyvinuly dostatečné a věrohodné obranné schopnosti, které Rusko odstraší od zvyšování agresivity

Zmínil však, že on osobně má problém s posuzováním obranyschopnosti země podle toho, kolik procent z HDP vydává na obranu. „Ono to nemá žádnou velkou vypovídající hodnotu,“ prohlásil. Vypovídající hodnotou je podle jeho názoru to, jak silnou armádu, ale i společnost budou jednotlivé země mít. „Není to o té armádě a moderních tancích, transportérech letadlech… ale i o tom, že celá země má vůli se bránit. Všichni musíme cítit, že tuto zemi chceme bránit a že máme všichni tolik zodpovědnosti, abychom k tomu přispěli,“ dodal.

Petr Pavel proto vyzval k otevření diskuse na téma, zda současný způsob rekrutace do armády skutečně pokrývá její potřeby. Podle jeho názoru tomu tak není, a je proto namístě bavit se o způsobech, jak ke službě státu přilákat více lidí. Česká republika může podle Pavla vzhlížet k modelům severských zemí, které kombinují profesionální armády a vojáků v základní službě, ale má také možnost dobrovolných záloh. Ty mohou mít charakter i zájmové činnosti. „Z tohoto pohledu by bylo dobře, aby začalo probíhat něco jako registrace schopných a ochotných,“ navrhl Pavel a poukázal na spousty dobrovolníků, kteří byli ochotní pomáhat například během povodní.

Dále se Pavel vyjádřil k tomu, co se událo mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně v Bílém domě. Jednání podle něj bylo nešťastné i kvůli zvolenému formátu, kdy Trump se Zelenským otevřeně jednali před kamerami. Pozitivně ovšem Pavel vnímá, že se Zelenskyj vyjádřil v tom smyslu, že je připraven k jednáním, a tyto náznaky jsou zřejmé i z Bílého domu. „Já věřím, že dojde k uzavření dohody a že budeme schopni se o věcech, které se týkají spojenecké spolupráce, podpory Ukrajiny, řešení konfliktu na Ukrajině, řešit věcně a s vědomím společného zájmu a bez velkých emocí. Ty žádnému řešení moc neprospívají,“ řekl Pavel.

Prezident upozornil na to, že mír je vždy dočasný a jeho spravedlnost je do určité míry relativní. Podle něj by naprosto spravedlivý mír znamenal, že agresor by byl náležitě potrestán, zaplatil by všechny škody a oběť agrese by byla odměněna pomocí k rychlému návratu do původního stavu. Pavel ale zdůraznil, že takový ideál je iluzorní.

Pod co nejspravedlivějším mírem pro Ukrajinu si Pavel představuje, že bez poražení jedné či druhé strany bude dosáhnuto kompromisu. Tím kompromisem podle prezidenta bude muset být to, že bude přijato za fakt, že není možné osvobodit všechna okupovaná území Ukrajiny bez toho, aniž by došlo k dalším lidským ztrátám. Měla by však zde být snaha o to, aby si Ukrajina udržela to území, které doteď brání. Aby byla posílena pro případ opakování možné agrese a dostala co nejsilnější bezpečnostní záruky. Aby se pokračovalo s integrací Ukrajiny do Evropské unie a výhledově i do NATO. „A abychom zůstali u toho, že ten, kdo válku začal, nebyla Ukrajina, ale Rusko. A při vědomí toho, že je to jaderná velmoc, tak nepřihlédnout k tomu, že vítěz bere vše a v tomto případě je vítěz Rusko, stanoví si podmínky a my všichni ostatní kapitulujeme a přijmeme podmínky agresora, který celou tuhle válku a utrpení způsobil,“ řekl prezident Pavel.

Psali jsme:

Zelenskyj chystá mírový plán. Seznámil s ním NATO

Fiala se pochlubil Česku: Rostou mzdy, opravdu jsme splnili 93 % programu

Předražená armáda. F-35. Mohli jsme si nechat gripeny. Havlíček rozebral Fialův slib

Auta „pro chlapáky“. Rakušanův NAKIT si pronajal vozy za 14,5 milionu