Marek Orko Vácha má v Liberci hodně fanoušků. Svědčila o tom návštěva jeho pořadu v libereckém Fryčově knihkupectví. V době avizovaného začátku se v něm vinula dlouhá fronta na lístky a organizátoři přinášeli nové a nové židle. „Čekali jsme hodně lidí, ale tohle předčilo všechna naše očekávání,“ řekl na úvod knihkupec Martin Fryč.

Marek Orko Vácha nejdříve přečetl tři své zajímavé texty. Pak již odpovídal na dotazy diváků. Například o tom, jak vidí současný vývoj lidstva. „Je spousta přednášek, na kterých se říká, že se vše opakuje. Že války byly, jsou a budou. Což si nemyslím, že je úplně správné. Vede to člověka k určitému fatalismu. Evropa přináší jednu zajímavou myšlenku, že budoucnost neexistuje. To my ji tvoříme,“ sdělil Vácha. Myšleno tím, že neexistuje předem daná dopředu předurčená budoucnost. „Proto jsem naštvaný, když v televizi narazím na pořad – vždy jsem ho viděl tak nejvíc deset vteřin – a ten se jmenuje Volejte věštci. Podle něj budoucnost existuje, my jsme všichni pěšáci na šachovnici světa, kteří jsou sem a tam pohybováni osudem. A já vám řeknu, co vás čeká. Má na to křišťálovou kouli, kočku, karty,“ konstatoval. „Ale my přeci máme deset tisíc možností, co udělat, až skončí tento pořad. Náš příběh není dopředu dán a není vepsán ani ve hvězdách, ani v ptačích vnitřnostech,“ zdůraznil.

„Budoucnost tvoříme sami. Dokonce i biblická proroctví týkající se apokalypsy jsou podmíněná. Říkají, co se stane, když. Ale člověk má pořád osud ve svých rukou. Války byly a jsou. Ale to neznamená, že války budou. Budoucnost je otevřená. Jak to dopadne s naší civilizací, záleží na nás. Je možný svět bez válek, devastace přírody, znečištěných oceánů, bez chudoby, bez drog. Jsme pozváni, abychom snili své sny o čisté planetě, o světě bez válek a zvětšujících se amazonských pralesích; a je v našich silách sen uvést v život,“ řekl.

Díla, která nepřivedete k životu, nevzniknou nikdy

„Někdy se s nadsázkou říká, že vědci jsou nahraditelní. Na co nepřijde tato generace, to objeví další. Umělci ale nahraditelní nejsou. Kdyby nebylo Antonína Dvořáka, nikdy nevznikne Novosvětská. Kdyby nebyl Alfons Mucha, nikdo nenamaluje Slovanskou epopej,“ uvedl. „To je silný vzkaz pro vás. Díla, která nepřivedete k životu, nevzniknou nikdy,“ zdůraznil. „Člověk nemusí být optimista, myslící si, že vše dobře dopadne, ale měl by mít naději, že udělá vše pro to, aby to dobře dopadlo,“ dodal Marek Orko Vácha.

Jak a proč je důležité učit budoucí lékaře etiku? zeptala se divačka Váchy, který je také přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Naprosto drtivá většina našich studentů dle mých zkušeností jsou v zásadě dobří, laskaví lidé, kteří se chtějí něco naučit, aby pomohli lidem. Kdo si chce vydělat peníze, jde na jiné školy,“ vypozoroval. Problém dle něj nastává o něco později, tak tři roky po opuštění školy. „Plat není nějak extrémně velký. Předtím šest let velice tvrdě studují. Teď chtějí založit rodinu. Mám konkrétní příklady kamarádů z nemocnice, kteří žijí v jedna plus jedna se dvěma dětmi,“ uvedl. Řeší to tak, že berou přesčasy a víkendy. „Nechci strašit, ale klidně je možné, že vás ošetřuje člověk, který má za sebou den, noc a ten další den,“ upozornil. Po čase jsou pochopitelně děsně unavení. V té chvíli se ukazuje podle něj důležitost výuky lékařské etiky.

Nemoc může být způsobena i nepřítomností správné bakterie v těle

Vácha se také specializuje na otázky evoluční biologie. V libereckém knihkupectví připomněl, že v roce 2003 rozluštili vědci genom člověka. Což je souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk. „Říkalo se, že až se to podaří, pochopíme, co dělá člověka člověkem. V roce 2005 se porovnávala DNA šimpanze s člověkem a zjistilo se s překvapením, že je naprosto podobná, z 98,6 procenta. Všichni čekali nápovědu, proč jeden druh dokáže postavit Sixtinskou kapli, a ten druhý ne. Nevíme proč,“ konstatoval. Ukazuje se, že primární sekvence DNA je jen jedna část příběhu. „Zjistili jsme také naprosto nečekanou věc, objevili jsme nový orgán, který váží dvě a půl až tři kila. Má obrovský význam na správný vývoj imunitního systému. Vyrábí látky, které zbytek těla vyrobit neumí. Rozhoduje, jestli požitá potrava bude či nebude jedovatá,“ konstatoval. „Jsou to komunity takzvaných mikrobů, které obývají povrch a vnitřek těla. Mají obrovský vliv na expresi lidských genů. Když nemáte správně tuto mikroflóru, tak se vám nedostatečně vyvíjí imunitní systém,“ uvedl. Rozdíl je například i v tom, když se dítě narodí normální cestou či císařským řezem. „Při normálním porodu dostává dítě přirozeným způsobem tu správnou nálož mikroflóry, u císařského řezu má dítě úplně jiné složení mikroflóry,“ upozornil.

„Vždycky jsme si mysleli, že nemoc rovná se přítomnost špatné bakterie v těle. Ale pak jsme si uvědomili, že nemoc může být způsobena i nepřítomností té správné bakterie v těle. Při zkoumání milionu dětí se například zjistilo, že když vyrůstaly do jednoho roku v rodině mající psa, tak po dosažení šestého roku mají méně alergií než ty děti, kde psa neměli. Bez ohledu na to, jestli rodiče měli či neměli alergie,“ objasnil. Výzkumníci to dle jeho slov vysvětlují tím, že pes byl prvním domácím zvířetem člověka, určitě 10 tisíc let, ale možná až sto tisíc let zpátky. „Zdá se, že psí mikroflóra je stejně izolovaná jako lidská. Že pes bez člověka je stejný invalida jako člověk bez psa,“ potěšil milovníky psů.

Ale nejen je. Lásku k cestování získal v mládí, ve skautu. Odsud má přezdívku Orko – Orlí oko. Velice silně ho ovlivnily v té době knihy dvou autorů žijících v Liberci, Miloše Zapletala a Miroslava Nevrlého. Oba byli na akci přítomni a Nevrlý přímo na pódiu vyprávěl na popud Váchy o vzniku některých svých knih. Váchu zvláště ovlivnila jeho kniha Karpatské hry. Vydařený večer skončil po zhruba dvou hodinách.

• Další reportáže ČTĚTE ZDE