Podle Kocába to, že se oba kandidáti na prezidenta ve druhém kole nějakým způsobem distancují od své minulosti a oba se omluvili za své členství v KSČ, nestačí. „Jestliže je to skutečná kontemplace a vnitřní usebrání a pochopení toho, že jsem zhřešil, musím z toho vyvodit i určitou konsekvenci, která mi říká: nebudu se tlačit na první místo ve státě, protože rozdělím společnost. Rozdělím ji tak, jak ji ani Miloš Zeman, ani Václav Klaus nerozdělili. Protože tady jsou lidi, kteří trpěli, byli zabíjeni, byli v kriminálech, byli popravováni,“ zlobil se Kocáb.

„A to je plivnutí do tváře všem obětem komunistického režimu, když někdo, kdo byl členem té organizace, se dnes chce stát prezidentem a nám je to jedno. Kdyby byla omluva opravdová, museli by se vzdát svých kandidatur. Protože by věděli, že tím úplně poškodí morální profil národa,“ zdůraznil Kocáb.

„Chci dodat, že těm všem lidem, kteří se aktivně nebo pasivně účastnili toho budování socialistické společnosti, má být dána šance na nový život, to je bezesporu. Ať mají jakékoli kariéry, ale je tu jedna výjimka, a ta je prezident republiky. Protože ta dává celému světu najevo, jaká je zhruba morálka toho národa.

A jestliže se svět dozví, že je nám šmadla fuk, že na nejvyšším postu je komunista…no, tak je to určitý vzkaz,“ upozornil Kocáb.

V táboře příznivců generála Petra Pavla vyvolala slova Kocába obrovskou bouří. Až se kritiku rozhodla odrážet i jeho dcera. „Odebírám lidi, kterých jsem si vážila. Nechte tátu být už. Nechte to. Udělal dost,“ napsala rozčíleně na svém facebookovém profilu a pak zvědavcům vysvětlila, že její táta „v kavárenské společnosti sbírá hejty, že by se jeden posral, protože odmítá volit komouše“. K tomu dodala, že sama odmítá „komouše“ volit také.

Její reakci sdílel europoslanec Jan Zahradil (ODS) a kauzu glosoval slovy. „Aneb jak se Michael Kocáb znelíbil vlastní bublině, protože ‚je proti nám, kdo není s námi‘. Živě si to představuji: ‚Pražský výběr už si nikdy nepustím, ty ruský švábe‘!“‘ zmínil rockovou kapelu, kterou Kocáb zakládal. A dodal: „Možná mě klame paměť, ale takový bizár to v roce 2013 ani 2018 ještě nebyl.“

Vymknuta z kloubů doba šílí.
Aneb jak se M.Kocáb znelíbil vlastní bublině, protože “je proti nám, kdo není s námi”??‍>?.
Živě si to představuji: “Pražský výběr už si nikdy nepustím, ty ruský švábe!”??
Možná mě klame paměť, ale takový bizár to v roce 2013 ani 2018 ještě nebyl. pic.twitter.com/KaZKpbRlVs

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) January 22, 2023

Kocábův rozhovor pro Český rozhlas Plus, kde vystoupil spolu s Michalem Horáčkem, naopak někteří uživatelé na facebooku ocenili. „Michala Kocába a Michala Horáčka jistě nebude nikdo označovat ani v Praze za proruSSké šváby. Je velká odvaha i od samotného Kocába (a to jistě není ořezávátko), že odmítl podporu komunistickému rozvědčíkovi Petru Pavlovi. – Zde musím uznat, že Kocáb na rozdíl od hromady lidí v jeho okolí neuhnul,“ napsal například Michal Rusek, který sdílel videozáznam z rozhovoru.

Rovněž také Kocáb hovořil například o tom, že velkou roli v tom, že voliči tolerují komunistickou minulost prezidentských kandidátů, hraje skutečnost, že velká část lidí byla v KSČ. „Kdo si tedy teď bude mnout ruce, když jeden z nich vyhraje? Komunistická strana bude tleskat a bouchat špunty, a ti lidé, kteří je volili. Kdybychom si v roce 1989 řekli, že nějaký komunista, který v té době byl ve straně společně s Gustávem Husákem, se stane naším prezidentem, tak bychom to považovali za šílenství,“ konstatoval Michael Kocáb.

Michal Horáček, který byl v rozhovoru spolu s Kocábem, připustil, že řada obětí komunistického režimu může cítit jako vlastní zneuctění, že se prezidentem stane člověk, který byl spojený s komunistickým režimem. „Nepochybně se tak cítit budou a nikdo se tomu nemůže divit. Režim zničil životy obrovské spousty lidí. A nejen jejich vlastní životy, ale třeba i dědictví celých rodů. Nicméně jsem praktikující katolík a snad mám blízko k tomu, že když někdo pojmenuje svoje selhání, požádá o odpuštění, tak je prostě křesťanské mu ho udělit. Protože kdybychom toto nedělali vůbec v širším životě, nejen ve vztahu ke komunistické minulosti, bylo by strašně těžké žít,“ řekl.