Seymour Hersh je držitel Pulitzerovy ceny, který mimo jiné odhalil jedny z největších skandálů amerických dějin jako masakr v My Lai za vietnamské války nebo aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. Je ovšem také kritizován za to, že zejména v poslední době příliš spoléhá na anonymní zdroje. Nyní píše v obsáhlé zprávě o zapojení potápěčského a záchranného centra amerického námořnictva do loňských útoků na plynovody v Baltském moři.

Spojené státy tímto dlouho zvažovaným krokem prý chtěly snížit závislost Evropy na ruském plynu, a naopak posílit vlastní vliv. Ideálním spojencem se podle Hershových zdrojů stalo Norsko, jehož bývalý premiér Jens Stoltenberg je nyní generální tajemník NATO, který se netají protiruskými názory. Norové by navíc mohli těžit z vyřazení obou ropovodů a výpadky ruského plynu nahrazovat Evropě vlastním plynem.

Hersh ve svém článku rozplétá celou tajnou operaci, která se začala rodit ihned po zvolení Joea Bidena americkým prezidentem v roce 2021 a do které má být zapleten mimo jiné Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan nebo ministr zahraničí Antony Blinken. Bílý dům měl na úkol využít potápěčské a záchranné centrum amerického námořnictva, které sídlí v Panama City na Floridě.

„Středisko už desítky let školí vysoce kvalifikované hlubinné potápěče, kteří umějí používat výbušniny C4 třeba k útokům na ropné plošiny, podmořské elektrárny nebo zdymadla na důležitých lodních kanálech,“ píše Hersh s tím, že právě tito potápěči provedli loňský útok na plynovody Nord Stream a Nord Stream 2.

Oba plynovody byly podle novináře dlouho trnem v oku americké administrativě. „Od prvních dnů byl Nord Stream 1 Washingtonem a jeho protiruskými partnery v NATO vnímán jako hrozba pro západní dominanci. Holdingová společnost, která za ním stojí, Nord Stream AG, byla založena ve Švýcarsku v roce 2005 ve spolupráci s Gazpromem, který ovládají oligarchové z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. O zisky Gazpromu se dělila ruská vláda a příjmy státu z prodeje plynu a ropy se v některých letech odhadovaly až na 45 % ročního ruského rozpočtu,“ píše Hersh a jedním dechem dodává, že americké obavy byly oprávněné. „Německo a zbytek západní Evropy se staly závislými na levném zemním plynu dodávaném z Ruska a zároveň se snížila závislost Evropy na Americe,“ upozorňuje novinář, proč Bílý dům tlačil na Německo, aby nepouštělo do provozu Nord Stream 2.