Před velmi obtížným rozhodnutím stojí premiér Petr Fiala a jeho vláda. V živé paměti je, jak v polovině července kabinet odložil projednávání trojice strategických dokumentů, které nastavují směrování České republiky v následujících desetiletích prakticky ve všech oblastech. Jde o Státní energetickou koncepci (SEK), Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NECP) a Politiku ochrany klimatu (POK). Předseda vlády odložení zdůvodnil tím, že mu není jedno, že si ráno přečte ve všech médiích, že vláda chystá nový Green Deal, že všechno zdraží, že bude stát benzin o deset korun víc. „Podíváme se na všechny ty dokumenty ve vládě, jestli nám něco někde neuteklo. A pokud ano, tak to upravíme,“ slíbil.

Zároveň ujistil, že pro vládu je nepřijatelné dávat si větší závazky, než jaké si dala Evropská unie a jaké jsou z minulosti pro Českou republiku vyjednané. Stejně tak je pro Fialův kabinet nemyslitelné, aby zbytečně zdražoval to, co lidem a firmám zdražovat nechce. Odpor proti tomu, co získalo označení „český Green Deal“, jehož se premiér vylekal, se zvedl především kvůli obavám, že se po přijetí výše zmíněných tří dokumentů mají zdražit energie a pohonné hmoty. Mají také začít platit přísnější normy pro novostavby, součástí je i rozšíření emisních povolenek na domácnosti, a to od roku 2027. Otálení Fialova kabinetu v této věci vedlo ke spekulacím, že vláda chce nechat schválit dokumenty až vládou, která vzejde z voleb v příštím roce.

Předvídatelný rámec je třeba, ale musí být reálný

Pokud však toto zamýšlela, zkřížila jí plány iniciativa desítek organizací zastupující část tuzemského průmyslu, energetiky, bank, pojišťoven, ale i zaměstnavatelé ve zdravotnictví a školství. Ve výzvě adresované premiéru Fialovi požadují rychlé přijetí všech tří dokumentů. Mezi signatáři jsou nejen zástupci obnovitelného sektoru, jako je Svaz moderní energetiky, Solární asociace či CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Pod výzvou je podepsán třeba i Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů, která zastřešuje téměř 17 tisíc zaměstnavatelů s 830 tisíci zaměstnanci. Nechybí ani loni založená Aliance pro bezemisní budoucnost, která sdružuje ČEZ, Orlen Unipetrol, Škoda Auto či Sigma Group, nebo finanční instituce Moneta či Komerční banka.

Podle těch, co se na premiéra Fialu dopisem obrátili, potřebuje tuzemská ekonomika předvídatelný rámec, podle kterého mohou cílit své investice. A ten by měly přinést právě tři zmíněné strategie. Signatáři připouštějí, že lze ještě diskutovat o stanovených cílech pro rok 2040 a další, ale na diskusi o cílech pro rok 2030 už čas není. „Samozřejmě ekonomická sféra potřebuje energetickou politiku a předvídatelný dlouhodobý rámec pro podnikání. Ovšem musí to být rámec reálný a proveditelný. Vládou navržená Státní energetická koncepce se opírá o zcela nereálný Národní klimaticko-energetický plán,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Vladimír Budinský, předseda spolku KONEC UHLÍ – NOVÁ ENERGIE.

Vláda ordinuje České republice energetický hladomor

Tak, jak je Státní energetická koncepce navržena, je dle něj neproveditelná, nesplnitelná a v českých podmínkách v navržených lhůtách nezvládnutelná. „Jen pohled na rychlý konec všech fosilních paliv, ačkoli se žádná náhrada za ně dosud nestaví ani nepovoluje, dává jasně najevo, že je to nereálný záměr. Dovoz čtvrtiny čisté spotřeby elektřiny už v roce 2027 není podložen důkazem, že bude odkud dovážet, když už dnes je střední Evropa deficitní. Také není jasné, zda bude naše obchodní bilance tak masivní dovozy umožňovat,“ upozorňuje odborník.

„Vláda ordinuje ve Státní energetické koncepci České republice energetický hladomor, deindustrialiazci a ekonomický a sociální kolaps,“ zdůrazňuje Vladimír Budinský.

Proces takzvané „dekarbonizace“ považuje za gigantický globální pokus přerozdělit bohatství světa. „Jsou státy a firmy, které v tom vidí příležitost a jsou ti, kdo v tom vidí hrozbu. Lobbuje se tvrdě a bojuje se nemilosrdně. Mezi signatáři jsou ti, kdo chtějí získat výhodnější pozici na úkor jiných. Je to jednoduché,“ podotýká. „Můj názor je, že radikální rychlá cesta dekarbonizace, když nemáme ve výstavbě nové spolehlivé a energeticky bezpečné zdroje, je pro Českou republiku a její tradiční průmysl riskantní. Myslím, že by se mělo zvolnit tempo zdražování emisních povolenek a měly by se připravit a postavit nejprve nové zdroje nízkoemisní a bezemisní energie, jako je jádro a plyn s CCUS (proces zachytávání a ukládání CO₂ společně s jeho využitím) a pak teprve s uhlím, které máme zhruba do roku 2050, můžeme skončit, aniž bychom ideu Green Dealu 2050 poškodili,“ tvrdí bývalý ministr dopravy.

Požadavky na zbrklou dekarbonizaci zlikvidují průmysl

Pod výzvou podepsaní varují, že v případě nezachycení trendu bezemisní ekonomiky v podobě nástupu zelených technologií, elektromobility, digitalizace, úspor energie a sektorů s vyšší přidanou hodnotou může dojít k negativním dopadům na tuzemskou bilanci zahraničního obchodu a odlivu kapitálu do zemí, které vytvoří vhodnější podmínky. „To je přesně naopak. Zbrklou likvidací našeho tradičního průmyslu zaviní vláda, že tento průmysl odejde jinam, kde jsou vhodnější podmínky, mimo EU, kde takové požadavky na zbrklou dekarbonizaci nejsou. Podívejme na Indii a Čínu, které spotřebu uhlí i letos v prvním pololetí zvýšily. A budou v tom pokračovat dál. Zetor stěhuje výrobu do Indie. Petrof do Asie,“ konstatuje Vladimír Budinský s tím, že příkladů deindustrializace je od nás i z Německa mnoho.

Třaskavým tématem je rozšíření emisních povolenek mimo velkou energetiku a průmysl. Systém obchodování s emisními povolenkami, takzvané ETS 2, se tím promítne do nákladů domácností po roce 2027. Jakou vahou, to závisí na ceně budoucí povolenky ETS 2. Existují propočty, že v případě ceny povolenky ve výši 30 eur zdraží litr benzinu o 1,80 koruny, nafta o dvě a megawatthodina plynu o 150 korun. Při ceně povolenky 45 eur to prodraží litr benzinu o 2,70, litr nafty o 2,90 a megawatthodinu plynu o 225 korun. Některé odhady mluví o výrazně vyšších cenových dopadech. Vycházejí přitom z ceny povolenky nad 45 eur, ovšem na této úrovni bude její cena zastropovaná. Když hodnota ETS 2 na burze tento limit překročí, uvede Evropská komise na trh další povolenky, čímž by mělo dojít k jejich zlevnění. Ale toto opatření bude možné aktivovat jen jednou za 12 měsíců.

Když průmysl v panice odejde, český občan prohraje

Právě na obavy občanů ze zdražení litru benzínu až o 10 korun cílily informace, které se objevily těsně před jednáním vlády a polekaly premiéra Fialu natolik, že couvl a schvalování dokumentů odložil. Co ale udělá teď po tlaku lidí z byznysu? Tehdy byl velice aktivní deník Blesk, nynější iniciativu předkládá veřejnosti v načančaném balení deník Hospodářské noviny. Zatímco první je z vydavatelství patřící Danielu Křetínskému, druhý patří Zdeňku Bakalovi. Média tak mohou ovlivnit veřejné mínění a následně i rozhodnutí vlády. „Obě strany lobbují, ale jen jedna vyhraje. A kdo to bude, se uvidí. Laskavý čtenář jistě posoudí, zda nakonec také prohraje, nebo vyhraje občan České republiky, když průmysl, který tu dnes tradičně je, v panice odjede,“ očekává Vladimír Budinský.