Lídr Progresivního Slovenska Michal Šimečka ve svém projevu mimo jiné zmiňoval, že z vlády je cítit panika a strach. „Ale oni to nemají jisté. To je ta důležitá věc, o které chceme dnes tady hovořit. Víte, kdo se dnes nejvíc bojí, když vidí toto plné náměstí? Robert Fico! On nás chtěl oklamat, chtěl to udělat rychle, chtěl ukradnout právní stát zkráceným jednáním v parlamentu, zrušit speciální prokuraturu. Přátelé, ale přepočítal se. To, co je dnes cítit z vlády, není jistota a sebevědomí, naopak, je to panika a strach z toho, že je zastavíte,“ zaznělo mimo jiné z úst Šimečky.

Jeho slovům se zasmál ve svém telegramovém prohlášení mimo jiné také Luboš Blaha ze SMERu. „Michal z Bruselu tu něco plácá o prokuratuře. Spolu s Magdou. A nevládními organizacemi. A herci. Co si nyní počneme?“ ptal se.

Více se pak rozepsal publicista Chmelár. „Ani zaplněné náměstí v baště Progresivního Slovenska by vás nemělo pomýlit, že opozici nejde o právní stát a že v jejím pokřiveném chápání hodnot existuje demokracie jen tehdy, když je ona u moci. Současné demonstrace totiž ztratiily veškerý étos protestů Za Slušné Slovensko. Slušnost bleskurychle odhodili jako nepotřebnou pózu. Na protestu v Bratislavě se skandovalo, že místopředseda parlamentu Luboš Blaha je ,ruská filcka‘ (ale, ale vy falešní moralizátoři, ,americká agentka‘ u vás vyvolává pohoršení, a tomuto tleskáte?). Nenamáhají se už ani předstírat, že jde o nějakou ‚nezávislou iniciativu‘. Opozice to už neřídí z pozadí, otevřeně převzala organizaci, a moderátorku akce, herečku Kristínu Tomovou, by už nikdo neměl nazývat ‚nezávislou aktivistkou‘. Speciálně by mě zajímala reakce Konference biskupů Slovenska na vystoupení arcibiskupa Róberta Bezáka. Bylo to totiž poprvé od dob Jozefa Tisa, co se vysoký církevní hodnostář tak otevřeně a jednostranně zapojil do politiky, což celá RKC v čele s Vatikánem v důsledku negativních zkušeností z druhé světové války nevidí ráda. No a nakonec předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka úplně a bez zábran převzal demagogický matovičovský slovník o ‚promafiánském balíčku vlády‘ a jiné nesmysly,“ poznamenal Eduard Chmelár. 

„Matovič tam ani nemusí stát na tribuně, jeho zlý duch se vznáší nad náměstím a je spokojen, že lídři opozice se chovají jako jeho učenliví žáci,“ poznamenal Chmelár.

„Právě náhlý odklon Progresivního Slovenska od konstruktivní opozice – po té, co mu pohrozily určité mocenské kruhy (ne vládní, ale vyšší), že nic nedělají, tedy že jsou málo agresivní ‘ stojí za pozornost. Opozice totiž neoponuje, ale bojuje, obešla standardní politickou komunikaci s vládou, ignorovala možnosti dohody a namísto toho okamžitě začala mobilizovat zahraničí. A to až takovým destruktivním způsobem, že lže o reálné situaci na Slovensku, žádá pozastavení hlasovacích práv pro Slovensko a dokonce odebrání eurofondů. Musíme pochopit, s čím tu máme co do činění. Nemám rád silná slova, ale toto vědomé poškozování Slovenské republiky už skutečně hraničí s vlastizradou. Úlohou opozice v parlamentní demokracii není jen kontrolovat moc. Její efektivnost se hodnotí podle toho, co v rámci svých možností dokáže prosadit,“ sdělil Chmelár.

„Když vidíme, že retroaktivitě v novele trestního zákona dokázala zabránit racionální námitka generálního prokurátora a ne hysterické vykřikování opozice, nemůžeme říct, že její křečovité snažení je úspěšné. Nedosáhne tím vůbec ničeho. Dokáže jen pošpinit jméno Slovenska v zahraničí. Část občanů ještě stále nerozumí tomu, co se děje. Zdůrazňuji, že nejde o nějaký ušlechtilý zápas za demokracii a právní stát. Je to mocenský zápas, který se nepovede v rukavičkách a nedá se od něj čekat nic pěkného. Čtvrté vládnutí Roberta Fica je skutečně v něčem odlišné,“ dodal Chmelár.