První význam titulku ozřejmuje, když připomíná, že zelenou kartu místo červené vystavili Miloši Zemanovi účastníci demonstrace konané na pražském Albertově k výročí 17. listopadu. „Přestože je to vítězství spíš optické než faktické, je to pro Miloše Zemana velká satisfakce po loňské ostudě,“ píše Neff s tím, že Zeman vsadil na totální izolaci a konfrontaci, kdežto premiér Sobotka se svou tezí „nesuďte všechny muslimy“ se snaží o dodržení nějakých vztahů s Bruselem.

Podle publicisty má sice šanci na komunikaci s Bruselem spíš Sobotka. Jenže vývoj situace podle něj dává zapravdu spíš Zemanovi.

Celý text je ZDE

Druhý význam titulku vysvětluje Neff v okamžiku, kdy současné přijímání stovek tisíc uprchlíků většinou z muslimských zemí označuje za celokontinentální sociální experiment postavený na ideologii lidskoprávního náboženství. Ten prý nemůže dopadnout jinak než vznikem evropského exoproletariátu. Neff pak srovnává islamismus, tradičně označovaný zelenou barvou, a komunismus, jehož tradiční barvou je červená.

Vzniká vrstva obyvatel, které nebude možno nic nabídnout. Islamisté nabídnou radikální řešení

Podle Neffa příval uprchlíků vytváří vrstvu principiálně nespokojených obyvatel s krajně nejistým postavením a ještě méně jistou budoucností, jíž nebude možno nic nabídnout, kdežto islamisté nabídnou radikální řešení.

Podle něj jde o obdobu implementace komunistické ideologie, která se uchytila v tradiční a historicky ustavené vrstvě proletariátu, který uvěřil bolševické vizi spravedlivého státu. „Nebylo možno tomu čelit, jako to nelze nikdy, když je frustrovaným vrstvám nabídnuto, že mohou s oporou idejí vraždit a krást,“ srovnává Neff komunismus a islamismus.

Podpora není morální povinnost, ale akt dobré vůle

A vysvětluje, že nyní vzniká exoproletariát, tedy vrstva lidí přišedších z ciziny, náležejících jiné kultuře. Postavení těchto lidí není a nemůže být uspokojivé, natož ideální. Tento exoproletariát už existuje v zemích tradičního Západu, které umožnily jeho ustavení. „Jakmile například belgická reprezentace připustí, že po pařížském vraždění nemá kontrolu nad oblastí Bruselu, odkud vyrazila vražedná bojůvka na zteč, pak to znamená přiznání paralýzy belgického státu,“ upozorňuje Neff s tím, že stejné nezvladatelné enklávy jsou ve Francii, v Německu, v Británii.

Teď jde o to, aby nevznikly u nás. „Uprchlíkům pomáhejme, ale pod podmínkou plné kontroly a s pojistkou a v reálně zvládnutelné míře. Podpora není morální povinnost, je to akt dobré vůle, akt zcela dobrovolný a nesmí se změnit v diktát,“ upozorňuje a dodává, že právě to je připomenutí letošního 17. listopadu.