„Velká Británie se v roce 2014 podílela na příspěvcích do evropského rozpočtu zhruba deseti procenty. I po odečtení peněz, které z něj získala zpět, je řeč o více než sedmi miliardách eur ročně. To je podstatná částka, a jestliže se zmenší, může dojít k určitému přerozdělení,“ řekl ředitel Citibank pro Česko a Slovensko Michal Nebeský na pondělní konferenci nazvané Dopady Brexitu (nejen) na byznys. Informuje o tom server Aktuálně.cz.

Státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Tomáš Prouza, původní profesí ekonom, dává Nebeskému za pravdu. Kdyby období nejistoty trvalo déle než do roku 2020, Česko by mohlo přijít o desítky miliard. Faktem ovšem je, že se o novém rozpočtovém období po roce 2020 teprve jedná, takže dopady budou zřejmě menší.

Norsko EU platí, Švýcarsko má 120 smluv

V tuto chvíli ovšem není jistého takřka nic, protože Britové dosud nepožádali o vystoupení z EU a neřekli, co by chtěli zachovat po vystoupení z Evropského společenství. Až to řeknou, bude podle Prouzy možné zahájit jednání, co za to, v kostce řečeno.

„Jsou to dva oddělené procesy. Nejdříve musí být dotažen ten rozvod a teprve potom se uzavře nová dohoda. Chvilku tedy bude Velká Británie třetí zemí bez speciálních povinností a výhod,“ řekl státní tajemník.

Pokud dnes někdo mluví o švýcarském modelu pro Británii, měl by mít na paměti, že Švýcarsko má podepsáno přibližně 120 dvoustranných dohod s EU. Norský model zase počítá s tím, že země sice není členem EU, ale stejně přispívá do jejího rozpočtu, což by se zastáncům Brexitu asi příliš nelíbilo.

O svém dalším osudu bude muset rozhodnout i zbylých 27 členských států. Na přetřes zřejmě přijde síla zastoupení členských zemí v orgánech EU bez Británie a další otázky. Česko by v těchto debatách mělo vystupovat jako evropská země.

„Evropa jsme i my. To je věc, na kterou zapomínáme. My se často vnímáme jako ti úspěšní a hodní, a Brusel jsou ti zlí. Pak se nám to vrací v nedůvěře a v tom, že nás řada partnerů nebere vážně,“ řekl Prouza.