Kulturní a historické památky Prahy každoročně přilákají miliony turistů z celého světa. Dlouhé zástupy v ulicích stověžaté „matky měst“ obdivují majestátní mosty, sochy a chrámy, v nichž se odrážejí dějiny evropské civilizace. Mnozí návštěvníci však s údivem v očích nezírají jen na starobylé památky, nýbrž také na ceny ve zdejších restauracích. V poslední době jsme zaznamenali šířící se zvěsti o tzv. „turistických pastech“, tedy o podnicích, které prodávají předražené pokrmy dezorientovaným hladovým turistům. Rozhodli jsme se obejít historické centrum a přesvědčit se sami o tom, jak vypadají ceny v místních lokálech a zda podle zákazníků odpovídají kvalitě nabízeného jídla.

Nejprve vyrážíme na Malou stranu do malebného podhradí Pražského hradu, který je největším hradním komplexem na světě. Právě do těchto míst obvykle míří první cesta návštěvníků Prahy těšících se na půvabné Petřínské sady, Zlatou uličku a Lennonovu zeď. Na turisty tu však nejprve čeká poněkud jiné překvapení: smažený sýr za 250 Kč. Hned poté, co vystupujeme z útrob metra na stanici Malostranská, spatřujeme první bistro zvané Metro Café nacházející se přímo v budově Dopravního podniku hlavního města Prahy. Kromě smažáku za 250 tu na jídelním lístku nacházíme tuňákový salát za 195 korun a hovězí hamburger za 269. Pivo Krušovice v plechovce si zde můžete koupit za 65 Kč. Z bistra vidíme odcházet početnou rodinu s dětmi. Dáváme se s nimi do řeči, načež zjišťujeme, že pocházejí z Holandska. V Praze jsou již poněkolikáté. „Je to drahé, ale jsme doma zvyklí na vyšší ceny. Každopádně ceny jsou tu teď o dost vyšší, než když jsme tu byli naposled před pěti lety. Kvalita taková průměrná. Praha je ale přesto krásná,“ říkají nám hosté ze země tulipánů.

Zeptali jsme se na názor také místních, konkrétně postaršího páru, který seděl na lavičce kousek opodál. Pán a paní jsou z Prahy, na ceny v lokálních restauracích se už prý radši ani nechtějí dívat. „Šlo to strašně nahoru, strašně,“ říkají nám. „To je strašný. Nepřipadá nám to normální,“ reagují na to, že smažák v metru nyní stojí 250 korun. Znají v Praze pár podniků, kde jsou dostupné ceny, ale jedná se prý spíše o výjimky. „To už si musíte opravdu vyzkoušet, že je to někde lepší,“ vysvětlují.

Neboť se touto dobou již blížil čas oběda, usedli jsme v Metro Café ke stolu a využili unikátní příležitosti vlastními smysly posoudit kvalitu zde nabízeného smaženého sýra. Nutno říci, že servis byl poměrně rychlý. Co se týče velikosti porce i kvality doneseného jídla, testovaný pokrm se v zásadě podobal smaženému sýru, který jsme dříve vyzkoušeli v čínském bistru Leknín pod Vyšehradem. Jen cena zde byla více než dvojnásobná. Jak lze vidět na fotografii níže, smažený sýr s hranolky si v bistru Leknín zakoupíte za pouhých 109 korun.

V tu chvíli jsme neměli sebemenší tušení, že smažák v metru za 250 není zdaleka nejdražší, který ten den objevíme. Vyrazili jsme hlouběji do podhradí a nestačili jsme se divit.

V Saské ulici jsme se zastavili před restaurací Kočár z Vídně, která mimo jiné nabízí vepřový řízek za 395 Kč, medovník za 165 korun a česnečku za 125. Cena smaženého sýru zde dosahuje 310 Kč. Nemuseli jsme vyčkávat dlouho, než z podniku vyšli první zákazníci: německy mluvící muž a žena se dvěma dětmi. Hosté vypadají zjevně rozčilení. Ptáme se, jak jim chutnalo jídlo. Sdělují nám, že včera prý viděli venku na tabuli před budovou restaurace odlišnou, výhodnější cenovou nabídku. Když pak další den dorazili, nabídka zmizela a skutečné ceny prý byly vyšší. Proto se rozhodli si oběd nekoupit. Dále hovoříme s americkou rodinou, která si kvůli vysokým cenám v této restauraci objednala jen pití. Ceny se jim zdají nepřiměřené.

V restauraci Červená sedma Na Kampě jsou ceny ještě o něco vyšší. Nabízejí tam kuřecí řízek za 390, vepřový řízek za 415 a smažák za 350. Některé hosty jsme viděli odcházet poté, co nahlédli do jídelního lístku. Restaurace je přesto relativně zaplněná. Jeden host nám vysvětluje, že když celý den chodíte po historických památkách, nemáte čas řešit, kde nabízejí nejvýhodnější jídlo. Prostě si někde sednete a smíříte se třeba i s vyšší cenou, když už vás bolí nohy a máte hlad.

Z Malé strany jsme se dále rozhodli zamířit směrem do Starého města přes Karlův most, který nese jméno panovníka, za jehož vlády byli nepoctiví obchodníci potápěni do Vltavy.

Právě na druhém břehu řeky na nás čekají ta nejvíce šokující zjištění. Snad nikde v Praze není nepoměr mezi kvalitou a cenami jídla tak do očí bijící jako na Staroměstském náměstí přímo pod pomníkem mistra Jana Husa, křesťanského reformátora, který brojil proti chamtivosti a hlásal skromnost.

„What a f*cking scam!“ („Takový zasr*nej podvod!“) slyšíme se anglicky bavit pár vycházející z Bar Restaurant Orloj, kde mimo jiné nabízejí smažák za 399 korun a vepřový řízek s bramborovým salátem za 459. Muž si dává peněženku zpět do kapsy, takže je zřejmé, že i přes svou očividnou nelibost nakonec zaplatil. Ptáme se, proč do té restaurace šli, když nejsou s poměrem ceny a kvality spokojení. Prý se byli podívat na orloj, za půl hodiny mají naplánovanou projížďku lodí po Vltavě a nemají tudíž čas hledat nic výhodnějšího. Šli tedy do nejbližšího podniku v okolí.

Nahlédli jsme do katastru nemovitostí a zjistili jsme, že ke stavbě č.p. 550, v níž se nachází výše zmíněná provozovna Bar Restaurant Orloj, vykonává vlastnické právo hlavní město Praha. Ve vlastnictví magistrátu je také stavební objekt č.p. 3, kde svou činnost provozuje restaurace Al Minuto Pizza Pasta. Ta zákazníkům prodává pizzu Margheritu za 480 Kč. Na svých webových stránkách však tentýž pokrm nabízí za 350 Kč.

A pokud vám smažák v metru za 250 korun přišel předražený, tak v restauraci Mama Lucy v Dlouhé ulici kousek od Staroměstského náměstí si ho můžete koupit za 420. Jestliže ovšem máte chuť na něco lehčího, mají tu pro vás míchaný sezónní salát za pouhých 385 korun. A k tomu si samozřejmě na osvěžení můžete dát půllitr piva za 105. Praha se skutečně zdá být městem neomezených možností.