V boji proti Rusku se Evropa podle některých expertů zaměřila na nový cíl. Naneštěstí pro ni ji ale Latinská Amerika příliš neposlouchá. V poslední době se objevilo stále více diplomatických kontaktů zemí a institucí, jejichž cílem je získat neutrálně smýšlející latinskoamerické národy na svou stranu v rámci širšího geopolitického boje s Ruskem a Čínou.

Jako poslední se o to pokusil britský ministr zahraničí James Cleverly, který tento týden navštívil Brazílii, Kolumbii a Chile. Jde o součást širšího diplomatického úsilí, jak Cleverly výslovně uvedl ve svém projevu v prosinci loňského roku. „Jeho cílem je získání národů, které se často označují za neutrální a jsou opatrné se závazky jakýmkoli směrem,“ uvedl podle informací serveru Politico.eu.

Právě Jižní Amerika přitahuje v posledních měsících zvláštní pozornost západních lídrů v důsledku pokračující války na Ukrajině, když spojenci Ukrajiny hledají ve světě důležité nerostné suroviny pro high-tech dodavatelské řetězce, stejně jako munici a zbraně, které by mohly být poskytnuty Kyjevu.

Například Chile i Brazílie mají stovky tanků Leopard německé výroby, které Západ v posledních měsících daroval Ukrajině. Kolumbie a Brazílie mají zase v Rusku vyrobenou vojenskou techniku včetně dopravních vrtulníků MiG a protitankových střel, které ukrajinská armáda umí ovládat a mohla by je okamžitě využít.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli na summitu G7 snažil svým projevem, který byl částečně zaměřen na brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu, povzbudit Brazílii k podpoře své země. Bilaterální setkání Zelenského s da Silvou však bylo z časových důvodů zrušeno, řekl Zelenskyj novinářům.

Ještě před Cleverlyho návštěvou však brazilský vysoký činovník vyloučil jakékoli zvýšení podpory Kyjeva. Brazílie sice odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu, ale odmítla poskytnout vojenskou pomoc nebo sankcionovat Moskvu. „V ideálním světě by Britové chtěli, aby se Brazílie připojila k sankcím. Ale jsou dost chytří na to, aby pochopili, že ideální svět neexistuje a věci jsou takové, jaké jsou,“ řekl úředník.

Podobně se k tomu staví lidé z Chile. „Je to téma, které musí vyřešit velké mocnosti, ne něco, co můžeme udělat z konce světa,“ uvedl prý chilský vysoký úředník.

Při pondělním projevu v chilském hlavním městě Santiagu se Cleverly snažil nalákat latinskoamerické vlády blíže k Západu tvrzením, že si region zaslouží větší slovo na mezinárodní scéně, a podpořil Brazílii, aby získala stálé křeslo v Radě bezpečnosti OSN. „Naše světové instituce potřebují reformu, zejména proto, aby se Latinské Americe dostalo většího hlasu a vlivu,“ měl prohlásit Cleverly.

V posledních měsících navštívila Jižní Ameriku řada evropských vyslanců, jako předseda Evropské rady Charles Michel a německý kancléř Olaf Scholz. Zejména Michel naléhal, aby jihoamerické země podpořily postoj EU a USA k Ukrajině, protože se obává, že některé z nich jsou příliš vstřícné vůči Rusku.

Další na řadě je německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ta se počátkem příštího měsíce vydá do Brazílie, aby podpořila dokončovací práce na obchodní dohodě mezi EU a Latinskou Amerikou a zároveň aby naléhala na prezidenta da Silvu k podpoře Ukrajiny.

Právě v tom totiž Scholz při lednové návštěvě Brazílie selhal, což vyústilo v napjatou tiskovou konferenci, na níž Lula prohlásil, že jeho země „nemá zájem na předání munice, která může být použita ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem“.

Německo však zůstává jedním z hlavních hybatelů snah o navázání užších vztahů s Latinskou Amerikou. Scholz v pondělí jmenoval „mnoho zemí amerického jihu“ na prvním místě seznamu regionů, s nimiž chce EU zajistit nové významné obchodní dohody.

Návrh dohody EU s blokem Mercosur, který tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay, se projednává již téměř 25 let a pro Německo je hlavní prioritou, neboť Berlín by rád otevřel velmi chráněný jihoamerický trh. „Jsem velmi nakloněn tomu, abychom konečně rychle dosáhli toho, co tak dlouho trvalo,“ řekl Scholz tento týden.

Za tímto účelem se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vydá ve druhém červnovém týdnu do Chile, Brazílie a Argentiny, uvedli tři úředníci, kteří jsou o její cestě informováni. Její cesta se prý zaměří jak na blížící se obchodní dohodu, tak na geobezpečnost.

Ještě citlivější je otázka ohledně Číny, protože Peking je stále největším obchodním partnerem Brazílie i Chile. Žádná z levicových vlád si nechce znepřátelit Peking, ani být nucena volit mezi obchodováním s Čínou a USA. Předchozí levicové režimy v regionu měly s Washingtonem velmi problematické vztahy.

Výše citovaný brazilský představitel uvedl, že Brazílie si chce zachovat vlastní prostor autonomie. „Britové se snaží najít správnou rovnováhu ve vztazích s Čínou s ohledem na své zájmy a stejně tak Brazílie. Bylo by směšné, kdyby ministr zahraničí jel do Brazílie a žádal ji, aby s Čínou obchodovala méně. Ví, že by to bylo neúspěšné,“ prohlásil brazilský úředník při návštěvě britského ministra zahraničí Cleverlyho.