V Praze právě probíhá festival Prague Pride. Jaký smysl tato akce má v České republice, kde se opravdu nedá říci, že by tato komunita byla nějak utiskována, se PL.cz zeptaly sociologa Petra Hampla. „Kdyby to bylo tak, že si devianti udělají nějakou svoji oslavu a pobaví se, nikdo by to neřešil. Ale tohle je jiný typ akce, a ukazuje to něco úplně jiného. Je to spíš triumfální pochod dobytým městem, kde domorodci nesmějí ani ceknout. Jinak budou čelit represím,“ konstatoval.

„Lidem se jasně říká: Váš životní styl sem už nepatří. Vaše kultura sem už nepatří. Nastaly nové časy. Teď vládnou subjekty jako Vodafone, IBM, Člověk v tísni a další. Vy, obyčejní lidé, nemáte právo na vlastní svět. Nemáte právo na své soukromí. Bude se vám líbit tohle. Nebo cokoliv jiného, co vám ukážeme,“ vysvětlil.

Ono tam nakonec ani těch skutečných homosexuálů podle jeho názoru není až tolik. „Vím i o případu, kdy normální heterosexuální mládenec tančil v růžové košilce a s květinovým věnečkem v naději, že mu to přinese nějaké kariérové výhody. Ty sexuální výstřednosti jsou jenom prostředek. Skutečným cílem je ukázat lidem, že Praha je město, které patří kosmopolitní elitě, bez výjimek a kompromisů. Cílem je ponížit lidi, demonstrovat nadřazenost. Je to vlastně jenom jiný aspekt toho, že řemeslník se svým 20 let starým autem nebude brzy smět vjet do města. Nebo že lidé s normální prací si v tom městě nemohou dovolit bydlení,“ upozornil. 

Prague Pride je nový první máj

Tím se dostáváme k dalšímu významu té akce. „Prague Pride je nový První máj. Pokud pracujete pro nadnárodní korporaci, musíte se tam ukázat. Musíte mít fotografii na sociální síti. A je důležité, aby si jí všimlo oddělení lidských zdrojů. Pár dnů předtím musíte v kanceláři nosit duhovou stužku. Jinak vás sice nikdo nezavře do vězení, ale nemůžete počítat s povýšením. Jako za normalizace,“ objasnil Petr Hampl.

Co však tato akce přinese občanům této země? „Bude je to stát nějaké peníze, ztrátu svobody, ponížení a strach. Občas znechucení a zvednuté žaludky. Pár lidí na tom vydělá. A pro spoustu dalších je to součást závodu, jak být dokonale politicky korektní. Přibývá situací, kdy být normální je kariérovým handicapem. Myslím, že i to je důvodem současné vlny zájmu o tzv. polyamorii, tedy tolerovanou nevěru. Můžete se zařadit mezi sexuální menšiny, a přitom nemusíte obcovat se zvířaty, zabředat do homosexuálního chování, nechat se kastrovat a já nevím co. To je přece skvělé! Ale nečekejme, že to dlouho vydrží. To prostředí je ostře konkurenční, a pokud vaše úchylka není dost absurdní, máte problém,“ uvedl.

Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením se velice podivil, že se k podpoře Prague Pride hlásí Česká pošta, která se zdaleka ne tak vstřícně chová právě k lidem se zdravotním postižením, kteří mají mnohde problém se na poštu vůbec dostat. „Proto mě pobouřilo vyhlášení České pošty, že je hrdým strategickým partnerem letošní Prague Pride. Tato skupina lidí je dnes preferována, přitom nemá ani jeden z problémů, co mají lidé se zdravotním postižením, jako je mobilita, shánění zaměstnání, se vzděláváním, s bezbariérově upravenými byty, s dopravou, a k tomu se ještě přidávají různé nemoci, které každý handicap s sebou nese. Lidí se zdravotním postižením je asi 10 procent v každé populaci a handicapy přinášejí celoživotní problémy, které musejí tito lidé řešit, a přitom v médiích a diskusích se řeší problémy LGBTQ, které jsou nicotné proti problémům, které mají po celý život lidé se zdravotním postižením,“ uvedl v rozhovoru pro PL.cz Václav Krása. Jinými slovy lidé se zdravotním postižením mají mnohem více problémů, než gayové a lesby, přesto se jim nedostává takové pozornosti. Čím to je?

„Nikdy nejde o domněle či skutečně znevýhodněnou skupinu, ale o aktivisty, kteří na tom parazitují. Z toho pohledu nejsou postižení úplně vhodní. Je jich omezený počet, a pokud si upraví život, přestanou potřebovat další asistenci. Navíc pomáhat jim, to obsahuje i skutečnou práci. Často dokonce fyzickou práci. I tak se kolem nich motají nějaké neziskovky, které se je snaží udržet ve stavu bezbrannosti, což pan Krása taky kritizuje, ale vytváří to jen velmi omezené příležitosti. Sexuální menšiny, to je, panečku, něco jiného! Je jich neomezený počet. Můžete si vymýšlet další a další. A vždycky budou mít pocit ublíženosti. To uživí neomezený počet lidí,“ vysvětlil Hampl.