Debatu začíná moderátor otázkou na Hanu Štercelovou, která je ředitelkou České ženské lobby. „Istanbulská dohoda je lidskoprávní dohodou, která říká, že se budeme vážně věnovat hrozbě násilí na ženách, které v tuto chvíli víme, že je problémem. Každá třetí žena má nějaký zážitek s násilím a každá desátá žena byla někdy znásilněna,“ otevírá rozhovor Štercelová. Patrik Nacher, poslanec ANO a druhý řečník, patří ke kritikům této smlouvy. „Za prvé ten Istanbul mi vadí v názvu té smlouvy úplně nejmíň, ačkoliv to je naprosto signifikantní pro tu dvojí vazbu, kterou ta úmluva vyjadřuje. Tam jde prostě o zásadní paradoxy, které je potřeba popsat, já tu smlouvu kritizoval odjakživa. Tam jde o to, zaprvé: Proč Evropa, která je nejdál v různých právech vůči ženám či menšinám, proč my máme sebemrskačsky přijímat něco, co implicitně z nás dělá násilníky. Dělá to konfrontaci mezi pohlavími, kdy muži jsou popisování generalizovaně. Že muži jsou ti útočníci a ženy jsou oběti. A mně to přijde paradoxní, že na území Evropy, kde jsme v tomto nejdál, přijímáme dokonce kvóty a podobně, a naopak jsou tu části planety, kde ty ženy jsou pronásledovány, nemají ta práva, nemohou řídit auto a tak dále, tak tam se o tom nebavíme, my se o tom bavíme na území Evropy, na území, kde máme nějaké křesťanské tradice, rytířství, gentlemanství, kavalírství, a tedy tohle vyvolává tu dvojí vazbu, že tu jsme v nějakém permanentním harašení, násilí a podobně, a to si myslím, že není pravda. To je první bod.“

„Druhý bod je to, že každý, kdo nesouhlasí s Istanbulskou úmluvou, tak není pravda, že souhlasí s násilím na ženách, na těch více zranitelných osobách. A můžu prostě nesouhlasit s tím a nesouhlasit s násilím. Třetí bod je, že mi vadí ta generalizace, která se schovává za ty ušlechtilé cíle. Vyvolává to nějaké konotace, které to nemá mít. Poslední moje poznámka je, kterou jsem zmiňoval na všech konferencích, je dotaz, co my v našem právním řádu nemáme, co nám Istanbulská úmluva dodá a o co bude náš právní řád kvalitnější, abychom více bojovali proti tomu domácímu násilí, násilí na ženách a podobně. Já se nic takového na žádné konferenci nedověděl,“ dodává Nacher, než je přerušen moderátorem, že se na tyto věci dostane. Na to kontruje Štercelová, že jsme přece ještě nedosáhli stavu západních vyspělých zemí, například ohledně stavu žen ve veřejném prostoru či na vrcholných pozicích, a máme co dohánět. Ta úmluva se dle ní zabývá násilím na ženách, a to i takovým, které není v Evropě zmapované, například nucenou sterilizací či ženskou obřízkou. „To, že o tom nemáme data, neznamená, že se to v evropském prostoru neděje, je to úmluva Rady Evropy, což je daleko širší, jak ta vyspělá západní Evropa,“ dodává ředitelka feministické organizace.

„Těch konkrétních opatření, která ta úmluva přinese, je daleko více,“ odpovídá Štercelová na otázku, zda se nejedná o dokument pro dokument. „Žijeme v globálním světě, lidi cestují a je dobré, když je ten prostor hodnotově společný,“ dále pokračuje. „Je třeba ta opatření přijmout, aby ta společnost mohla na to reagovat,“ rozvádí argument ředitelka. Na to však hbitě reaguje Nacher. „Tak ženská obřízka, sterilizace, to já neznám takový případ v ČR, a pokud se tak děje, tak na to přece stačí náš právní řád, který to dle mého názoru umí řešit, můj dotaz je tedy stále ve vzduchu. Co přináší Istanbulská úmluva našemu právnímu řádu, co tam nemáme z hlediska trestního řízení, kontrol, citlivého jednání s oběťmi toho sexuálního násilí a tak dále. A pokud tam tedy něco z toho nemáme, tak proč to nepřijmeme a proč my přijímáme něco takového. Vždyť jeden se musí nad tím pousmát, když řešíme středověké věci jako nucená obřízka, které se tu nedějí, dějí se tak stovky kilometrů na jih a my to tady budeme přijímat; a tam, kde se to skutečně děje, tak tam nad tím budeme zavírat oči,“ říká Nacher a dodává, že si nevšiml nějakých protestů tam, kde se to děje. „Co tedy nového přináší Istanbulská dohoda pro Českou republiku oproti současnému právnímu řádu?“ ptá se moderátor. Odpovídá Štercelová, že ty věci jsou v době proměnné, že když se to dělo v minulosti, kdy naráží na nucené sterilizace za komunismu, „tak to neznamená, že se to může dít i v budoucnosti,“ odpovídá. „Konkrétní opatření, které ta Istanbulská úmluva přináší, jsou jak na legislativní proces, protože třeba vůči tomu kybernásilí, kyberzneužívání, přes Facebook…“ To ji však moderátor upozorňuje, že to řeší i náš vlastní právní řád. Nacher jí říká, že to je přece stalking, pronásledování, a to již náš právní řád řeší. Nacher jen pokyvuje hlavou. Moderátor se tedy znova ptá na konkrétnosti, které Istanbulská úmluva přináší. Štercelová odpovídá: „V našem právním řádu pořád chybí definice domácího násilí či genderově podmíněného násilí a s tím třeba úmluva pracuje a jsou tam další nuance, které vám já jako právnička neřeknu, ale máme členské organizace, které se přímo věnují obětem násilí, kdy do toho vztahu trestně právního vstupují i děti a celá ta rodina, a to jsou právě ty legislativní úpravy, které se mění a které mají právě pomoci obětem násilí,“ doplňuje feministka.