Analytik Štěpán Kotrba poukazuje na text Ivana Timofjeva, programového ředitele Valdajského klubu, vlivného ruského bezpečnostního think-tanku, za jehož patrona je považován sám prezident Vladimir Putin.

Timofjef předkládá sedm zásadních rizik, která by případná válka s Ukrajinou Rusku přinesla. Za nejzásadnější považuje, že by vítězná válka nejspíš neskončila klidným a oběma stranami akceptovaným mírem, vyvinula by se v dlouhou a pomalou konfrontaci.

Navíc by do tohoto konfliktu nepochybně zasáhl Západ, patrně ve formě dodávek moderních zbraní Ukrajině. To by dále celou konfrontaci prodlužovalo.

Na celou dobu by se Rusko nejspíš ocitlo v diplomatické izolaci. „Je nepravděpodobné, že by některá země hlasovala k podpoře jednání Moskvy. Na rozdíl od Krymu a Donbasu mluvíme o rozsáhlém a otevřeném střetu mezi ozbrojenými silami, tedy o plnohodnotné válce,“ varuje. Rusko by podle něj mělo vojenskou převahu, což by ale na druhou stranu znamenalo, že by bylo prezentováno jako agresor.

To by vedlo ke čtvrtému riziku: Uvalení nových sankcí a omezení, pravděpodobně kvalitativně jiných, než jsou ta dosavadní. Škody, které by to napáchalo na ruské ekonomice, by byly kolosální.

Navíc si analytik Timofjef klade otázku, co by ovládnutí části Ukrajiny vlastně přineslo. A vzniká i otázka loajality obyvatelstva k Rusku. „Navzdory všem vnitřním neshodám si Ukrajina za posledních 30 let vyvinula vlastní občanskou identitu. Populace východních regionů může mít negativní postoj k nadměrnému nacionalismu. To však nezaručuje jejich věrnost Rusku,“ varuje expert.

Válka by navíc podle něj zcela jistě vnitřně destabilizovala Rusko. Lidé podle něj nechtějí žádnou válku, a to i přesto, jak odporný protiruský diskurz nyní v Kyjevě probíhá.

Válka by podle experta Valdajského klubu nepomohla vyřešit žádný z klíčových bezpečnostních problémů. Mnoho nových by ale nejspíš vytvořila.