Společnost pro obranu svobody projevu pokračuje v sérii otázek týkajících se svobody slova. Jak jsme již psali, v první sérii otázek se SOPS ptalo subjektů kandidujících do Evropského parlamentu, jaké aktuálně vidí hrozby pro svobodu slova.  

Podle europoslance Ondřeje Knotka (ANO) je to určitě „vylučování odlišných názorů ze společnosti skrze nálepkování, což není boj s dezinformacemi, ale prostá cenzura“. Strana PRO soudí, že je stále potřeba bojovat jednak za svobodu slova, ale i myšlení. PRO také odmítá jakýkoliv boj s dezinformacemi, protože boj proti údajným dezinformacím je prý ve skutečnosti největším nebezpečím pro demokracii.

Za koalici SPOLU odpovídal Alexandr Vondra (ODS), který zastává velmi podobný názor jako zástupci hnutí ANO. „Máme spoustu věcí označovaných za ‚dezinformační narativ‘ a podobně, kdy je zřejmé, že se toto označení používá jen jako zbraň proti politickým oponentům,“ uvedl Vondra, přičemž v rámci koalice SPOLU asi nepůjde o většinový názor.

V další sérii otázek se SOSP ptalo, zda kandidující uskupení podporují návrh na rozšíření seznamu zvláště závažných trestných činů o hate speech a chtějí „nenávistné projevy“ legislativně upravovat na evropské úrovni. Právě boj proti hate speech je totiž podle SOSP, podobně jako boj proti dezinformacím, možno zneužívat a omezovat tak svobodu projevu. Většina subjektů se shodla, že tyto záležitosti by si měl každý členský stát řešit sám, i kvůli rozdílnosti jazyků a možným dezinterpretacím.

Podle lídrů SPD a Trikolory není třeba zahrnovat hate speech do kategorie zvláště závažných trestných činů, ani je nijak dále řešit na evropské úrovni. „Stavíme se proti zahrnutí tzv. projevů nenávisti mezi tzv. eurozločiny. Z povahy věci, tj. že projevy na internetu se šíří v konkrétním jazykovém a kulturním okruhu, nemá podle nás hate speech přeshraniční charakter a nemá být regulována na úrovni EU,“ stálo v odpovědi.