Profesor Glenn Diesen a plukovník Jacques Baud, bývalý švýcarský zpravodajský analytik a autor několika knih, v rozhovoru varují před absencí strategického směru Evropy. Podle nich kontinent nemá jasné cíle, které by odpovídaly jeho prostředkům, což vede k destruktivní politice, sebepoškozování a postupnému úpadku.

„Evropa po desetiletí outsourcovala své strategické myšlení Spojeným státům. Od Obamovy administrativy, která oznámila zaměření do Asie, je však zřejmé, že svět se stává multipolárním a priority USA se mění,“ uvedl Diesen. Dodává, že Evropa měla začít hledat vlastní cestu, ale místo toho se uchýlila k přáním, k démonizaci protivníků a k emocionální rétorice.

Baud tuto tezi rozvíjí: „Západ, včetně Evropy, nemá strategii. USA mohou mít cíle, ale pochybuji, že mají adekvátní strategie, jak jich dosáhnout. Evropa však nemá ani cíle.“ Podle něj je to patrné v přístupu k Ukrajině, Palestině, Íránu nebo Číně – Evropa neví, kam směřuje.

„Nejsme si jisti, kdo je odpovědný za zahraniční politiku. Má to být EU, nebo jednotlivé státy?“ ptá se Baud. Jako příklad uvádí Ukrajinu, kde Evropa místo posílení země pouze oslabuje Rusko. „Dodávky zbraní Ukrajinu neposilují. Ve skutečnosti je dnes Ukrajina slabší než před válkou,“ konstatuje.

EU podle něj ztrácí vliv v Asii, na Blízkém východě i v Africe. „Evropa by mohla hrát klíčovou roli například v izraelsko-palestinském konfliktu, protože USA jsou stranou sporu. Ale Evropa je nepřítomná,“ říká Baud. Místo toho pozornost přebírají jednotlivci jako Emmanuel Macron, jehož snahy jsou však spíše osobní show než promyšlená strategie. „Vidíme, že Emmanuel Macron se objevuje v jednání, protože se chce ukázat jako osobnost, která problémy řeší. Chce být ve středu pozornosti. A je to spíše osobní, individuální show než skutečné politická práce diplomata nebo nová role pro Francii,“ míní Baud.

Diesen upozornil na rostoucí rozdělování EU. „Maastrichtská smlouva byla krok příliš daleko. Původně měla Evropa být obchodním společenstvím, ne politickou unií,“ míní Baud. Ukrajinská krize podle něj odhalila hluboké rozdíly mezi zeměmi, které hledí na východ (jako pobaltské státy), a „starou Evropou“ s tradičními vazbami na jih.

„Maďarsko například odmítá tranzit zbraní na Ukrajinu kvůli špatnému zacházení s maďarskou menšinou. Každá země má jiné priority, ale EU se je snaží sladit pod jednu střechu,“ vysvětluje Baud. To podle něj vede k napětí a oslabuje celý projekt.

Anketa

Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?

Mám

10%

Nemám

81%

Nevím / Je mi to jedno

9%

hlasovalo: 6236 lidí

„Během studené války jsme sovětské protějšky alespoň znali a komunikovali s nimi. Dnes jsou všechny dveře zavřené,“ kritizuje Baud. Diesen dodává, že Evropa, která vždy nabádala jiné státy k dialogu, nyní sama odmítá jednat s Ruskem. „Místo řešení konfliktu necháváme umírat statisíce lidí a tleskáme své morální nadřazenosti. To ukazuje, že jsme se stali militanty a uzavřeli jsme si všechny komunikační cesty mezi sebou. A myslím, že to je neuvěřitelná chyba. I když se nemusíme shodovat v různých tématech, ale jak to, že zavíráme všechny dveře? Tomu nerozumím. Prvním krokem k vyřešení problému je rozhovor,“ apeluje Baud.

A zabrousil i do nedávné historie poloostrova Krym a jeho svrchovanosti. „Sovětský svaz se rozpadl v prosinci 1991. V roce 1992 krymská ústava vyhlásila úplnou nezávislost, ale Ukrajina to odmítla. A Ukrajina Krym ve skutečnosti anektovala. Svrhla ji speciálními jednotkami, svrhla prezidenta Krymu. Zrušila krymskou ústavu a v roce 1995 Krym obsadila. A to se stalo předmětem sporu mezi Krymem a Ukrajinou, ale také mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko však odmítlo do tohoto konfliktu zasahovat,“ řekl Baud.

Připomněl, že k podobnému scénáři došlo i v roce 2014. „V roce 2014 události na Majdanu v zemi vzkřísily polozapomenuté spory a Krym uspořádal přesně stejné referendum jako v roce 1991 a připojil se k Ruské federaci. Pro Rusy je naprosto jasné, že je to legitimní a legální připojení, žádná anexe. Nikdy nenasadili žádné síly. Myslím tím, že se nevylodili na Krymu, aby zemi dobyli. To je něco, co zní z Evropy, že Rusové přišli napadnout Krym a dobyli ho. Ne, nikdy to neudělali,“ řekl důrazně Baud.

Vrátil se i k jednáním v roce 2022 v Istanbulu, kde byla těsně před podpisem smlouva o příměří a stažení ruských vojsk zpět do Ruska. „Rusové se nikdy nepokusili okupovat Ukrajinu, ani ji převzít, jak se říkalo v evropském narativu. Byli připraveni odejít. Ale pak nastoupil nejen Boris Johnson, ale také dva aktéři, o kterých se nikdo nezmínil, a to Německo a Francie. Německo a Francie tehdy požádaly Rusy, aby na znamení dobré vůle stáhli své jednotky z oblasti Kyjeva. Rusové to udělali, protože jednání byla na správné cestě a Rusové si byli jisti, že ukrajinská strana podepíše smlouvu, kterou předložili. Rusové si byli jisti, že lze dosáhnout dohody, a proto na znamení dobré vůle stáhli svá vojska z oblasti Kyjeva až do oblasti Charkova. To byl důvod, proč to dělali Němci a Francouzi. Jakmile Rusové opustili Kyjev, přišel Boris Johnson a všechno bylo zapomenuto a my jsme znovu začali válku,“ popisuje vývoj Baud.

„Vidíme tedy, že rolí Západu v tom nebylo najít řešení konfliktu, ale bojovat proti Rusku. A přesně toho jsme dnes svědky. Ve skutečnosti jsme dnes svědky toho, že neexistuje žádné řešení konfliktu, jediné řešení je podle Evropy Rusko porazit,“ řekl Baud. Ovšem tím jsme se ocitli v patové situaci.

Podle Baudovy analýzy Evropa nemá žádný realistický plán, jak ukončit válku na Ukrajině. „Rusko nikdy nepřistoupí na návrat Krymu nebo úplné stažení z Donbasu. Evropa však stále opakuje stejnou mantru, i když ví, že je neuskutečnitelná,“ tvrdí. Připomíná, že během jednání v Istanbulu v roce 2022 byla dohoda na dosah, ale západní aktéři (včetně Německa a Francie) ji zhatili. A připomněl, že Rusko v tu dobu mělo velmi realistický požadavek. „Rusové byli ochotni stáhnout své síly, jakmile by se dohodli na statusu neutrality Ukrajiny, což mělo být součástí dohody".

Evropa podle Bauda ovšem i po třech letech války trvá na svých požadavcích a není ochotná couvnout ani o milimetr. „Strategie založená na narativu, nikoli na realitě, je odsouzena k neúspěchu,“ uzavřel Baud. Profesor Glenn Diesen dodal, že Evropa musí nutně změnit své uvažování, nebo se patová situace bude jen prodlužovat a Ukrajina bude krvácet dál. „Dokud Evropa nedokáže otevřeně mluvit o příčinách konfliktu, nemůže obnovit strategické myšlení,“ řekl Diesen na závěr.

Psali jsme:

Velký problém v americké armádě: Vojáci i důstojníci si dělají, co chtějí

Pravda se v kampani nebude kontrolovat. Hrušínský se neudržel

„Ani kapku vody.“ Situace mezi Indií a Pákistánem se zhoršuje. Už se střílelo

Tlačili na něho. Ale od míru neustoupil. Orbán vzpomíná na papeže