Ceny ropy začaly klesat poté, co nově zvolený americký prezident oznámil svůj energetický plán. Pokles pokračoval i ve čtvrtek po Trumpově vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde vyzval Saúdskou Arábii a ropný kartel OPEC ke snižování cen. Trhy reagují nejen na jeho přímý tlak, ale i na nejistotu ohledně budoucí energetické politiky USA a jejího dopadu na globální hospodářský růst a poptávku po energiích.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
Nakolik mohou nové kroky staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa vést k trvale nižším cenám energií? Odborníci upozorňují, že zvýšení těžby v USA lze očekávat nejdříve za šest měsíců až rok, reálný dopad tak nastane spíše později. „Pro reálný dopad čekejme, že to bude rok, ale psychologicky už to vidíme teď,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartuška.
Co se týká cen energií, plynu a ropy, tam ta cena půjde trvale dolů, doplnil energetický poradce Vratislav Ludvík.
Evropa se snaží diverzifikovat své energetické zdroje, ale existuje obava, že při odklonu od ruského plynu se stane příliš závislou na dodávkách z USA.
Podle Václava Bartušky by však cílem měla být rovnováha mezi různými dodavateli. „Určitě bychom neměli být závislí pouze na jednom dodavateli zemního plynu. Konec konců, naše země už dnes dováží z různých částí světa. Rozhodně bychom měli tento mix udržet - od USA, Latinské Ameriky a afrických států.“
Na otázku, zda tlak Donalda Trumpa na Evropu nepovede k větší závislosti na USA, odpověděl, že Evropa musí jednat sebevědomě: „Evropa je největší globální trh v řadě věcí. Musí se naučit být dospělá a říct ne. I příteli se dá občas říct ne. Věřím, že najdeme páteř jako Evropa a budeme schopni zajistit různé dodavatele. Nechtěl bych jít jenom do Moskvy, nebo jenom do Washingtonu.“
Hrozí Evropě nová energetická závislost na USA?
Na otázku, zda Evropa pod tlakem Donalda Trumpa nevystřídá závislost na ruském plynu za závislost na Spojených státech, odpověděl Ludvík s důrazem na rozdílnou míru závislosti jednotlivých evropských zemí a odlišný přístup USA k energetice. „Asi bych k té závislosti na Rusku dodal, že Rusko dříve dodávalo plyn v rozsahu jedné třetiny evropské spotřeby. Jenomže ta spotřeba byla regionálně rozprostřena velmi různě. Nejvyšší závislost byla ve střední Evropě. Spíš bych počítal s tím, že Spojené státy nebudou pokračovat v tom, v čem pokračovalo Rusko – tedy využívat zemní plyn nejen jako obchodní artikl, ale především jako politický nástroj. To si myslím, že nepřijde,“ uvedl Ludvík, že na rozdíl od Ruska podle něj USA nebudou plyn využívat jako geopolitickou zbraň.
„Lze předpokládat, že rozprostření dodávek amerického plynu na území Evropské unie bude výrazně pravidelnější a rovnoměrnější. Pak i ta závislost jednotlivých členských států bude, dejme tomu, adekvátní a nebude smrtelná jako v případě ruského plynu u nás,“ dodal Ludvík.
Rostoucí importní závislost Česka na energiích
Ludvík upozornil na problém, který na první pohled nemusí být zřejmý – s koncem uhlí se Česká republika stává téměř plně závislou na dovozu klíčových energetických surovin a je klíčové, aby dodavatelé byli spolehliví. „Důležitým faktorem je spolehlivost dodavatele. Pokud na to zapomeneme, můžeme se dostat zpátky do situací, v jakých jsme už byli,“ upozornil.
Evropu čeká cenový šok
Podle Václava Bartušky čeká Evropu v oblasti cen energií velké překvapení, především kvůli nákladům spojeným se Zelenou dohodou pro Evropu. „ To, co jsme na sebe vzali v rámci Zeleného údělu, je velký náklad. Nyní to bude velmi zkoumáno. I proto, že USA tu cestu opustily,“ varoval, že pokud nedojde k přehodnocení cílů evropské zelené politiky, může se zopakovat podobný cenový šok, jaký přinesla válka na Ukrajině.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s tím, že by evropské státy měly přehodnotit Zelenou dohodu a postupovat podobně jako USA?
autor: Natálie Brožovská
vodnař
