Kolem dvou tisíc studentů se v pátek 15. listopadu sešlo na Mírovém náměstí v Kadani, aby z vlastních těl a deštníků vytvořili letopočty 1939 a 1989. Za znění písně Modlitba pro Martu tak upozornili na zásadní mezníky novodobé české historie, které si připomínáme jako Mezinárodní den studentstva a Den boje za svobodu.

Bavoráci si z nás dělaj srandu, vyslechl si Havel

Večer předtím se v kulturním domě tohoto příhraničního města na Chomutovsku konala pod názvem „K čemu svoboda?“ beseda se sedmi hosty, kteří barvitě vzpomínali nejen na sametový převrat, ale i předrevoluční období.

Ještě předtím zhlédli část dokumentu s Václavem Havlem, když dorazil 12. února 1990 do Kadaně. Filmový snímek objevil lékař Jan Voráč před deseti lety během stěhování. „Kadaň, která vypadala, jako by se přes ni právě přehnala fronta – náměstí plné pobořených domů,“ okomentovala záběry pedagožka Marcela Svejkovská, která spolu s gymnaziální kolegyní Veronikou Kupkovou stojí za zorganizováním akce.

„První zastávky se uskutečnily na Nechranicích, potom se jelo do Tušimic, menší vesničky Libědice, kde stály zchátralé, opuštěné baráky. To všechno chtěl prezident vidět,“ vzpomínal Jan Voráč a dodal: „Pak se jelo do Kadaně, kde měl větší zastávku včetně nějaké svačiny…“

„Je to 30 let, takže vzpomínky už také mají své díry. Nicméně setkání s panem prezidentem se nedá zapomenout. Odpovídal na všechny otázky a bylo hezké, že své proslovy si vlastně nijak nepřipravoval,“ popsal autor snímku své dojmy a nechal dále mluvit video, na němž právě poslanec Michal Malý vysvětloval prezidentovi: „Bavoráci si z nás dělaj dneska doslova srandu. Kadaň je historicky německé město. Jezděj se sem – soboty, neděle – dívat, plné autokary, prostě jak se to tady rozpadá. Potřebujeme dokázat, že jsme šikovní lidé, že jsme schopni to dát do pořádku. Prostředky, které bychom do toho vložili, se vrátí zpátky... Aby město získalo statut, jaký mělo v historii a bylo schopné si na sebe vydělávat.“

Z hlediště kadaňského Orfea se ozývaly komentáře, jak lidé na videu poznávali Karla Mrázka, Miroslava Ouzkého a další tehdejší – a často i dnešní – osobnosti Kadaně. „Ta příroda už není vůbec schopna vlastní regenerace,“ zaznívá nářek, který byl v té době slyšet v celých severních Čechách.